Zahájení diskuse ke sbližování administrativních postupů v řízeních před Evropským patentovým úřadem a členskými státy Evropské patentové organizace (EPO) je jedním z bodů Strategického plánu 2023, vyhlášeného EPO.

V Evropě je přihlašovatel, usilující o získání patentové ochrany, konfrontován s rozdílnou praxí jednotlivých národních patentových úřadů a Evropského patentového úřadu. Tím se komplikuje existující evropský patentový systém. Konvergence praxe, tedy sbližování administrativních postupů, má za úkol minimalizovat, resp. překonat tyto rozdíly.

Na základě diskuse národních patentových úřadů členských států EPO, Evropského patentového úřadu a uživatelů bylo vybráno 6 témat pro sbližování praxe:

1. Průzkum jednotnosti vynálezů,
2. Uvedení (designace) původce,
3. Přiznání práva přednosti,
4. Navrácení (obnovení) práv,
5. Návrh a struktura nároků,
6. Praxe průzkumu u vynálezů realizovaných počítačem a umělou inteligencí.

Každým tématem se zabývá jedna pracovní skupina (WG), složená ze smluvních států Evropské patentové úmluvy, které mají o dané téma zájem. Jednání skupiny řídí zástupce Evropského patentového úřadu. Mandát pracovních skupin lze stručně definovat jako „zjistit – zkoumat – stanovit“. WG posoudí stávající administrativní postupy v úřadech zúčastněných států, analyzuje a vyhodnotí rozdíly, a poté navrhne společný postup. Tento schvaluje Správní rada EPO na základě diskuse a doporučení Výboru pro patentové právo Správní rady.

Pro všechny výstupy z pracovních skupin platí, že implementace doporučených společných postupů/praxe smluvními státy, státy pro rozšíření a Evropským patentovým úřadem je na dobrovolné bázi, není závazkem. Je zřejmé, že v některých členských státech může být přijetí doporučení spojeno se změnou právního předpisu, jinde s úpravou interních systémů IT.

Časové rozvržení projednávání témat pracovními skupinami je následující: leden 2020 – prosinec 2020 témata 1 a 2; leden 2021 – březen 2022 témata 3 a 4; leden 2022 – březen 2023 témata 5 a 6.

Uvažuje se, že by později mohla být vypsána další harmonizační témata EPO, dle návrhů veřejnosti.

Diskuse ke sbližování administrativních postupů v řízeních před Evropským patentovým úřadem a členskými státy Evropské patentové organizace (EPO) pokračovala dalším výběrem témat pro následující období 2023-2026.

V Evropě je přihlašovatel, usilující o získání patentové ochrany, konfrontován s rozdílnou praxí jednotlivých národních patentových úřadů a Evropského patentového úřadu. Tím se komplikuje existující evropský patentový systém. Konvergence praxe, tedy sbližování administrativních postupů, má za úkol minimalizovat, resp. překonat tyto rozdíly.

Schéma pracovních postupů jednotlivých pracovních skupin se osvědčilo a zůstává stejné, jako v první řadě konvergenčních programů.

Pro druhou řadu sbližování praxe bylo vybráno 6 témat:

7.    Přípustné znaky na výkresech (WG7);

8.    Vydávání a příjem elektronických prioritních dokumentů (WG8);

9.    Připomínky třetích stran (WG9);

10.  Praxe týkající se prohlášení (WG10),

11.  Široké nároky (WG11);

12.  Dvojí patentování (WG12).

Každým tématem se zabývá jedna pracovní skupina (WG), složená ze smluvních států Evropské patentové úmluvy, které mají o dané téma zájem, a nově i zástupců průmyslu a WIPO. Jednání skupiny řídí zástupce Evropského patentového úřadu. Mandát pracovních skupin lze stručně definovat jako „zjistit – zkoumat – stanovit“. WG posoudí stávající administrativní postupy v úřadech zúčastněných států, analyzuje a vyhodnotí rozdíly, a poté navrhne společný postup. Tento schvaluje Správní rada EPO na základě diskuse a doporučení Výboru pro patentové právo Správní rady.

Pro všechny výstupy z pracovních skupin platí, že implementace doporučených společných postupů/praxe smluvními státy, státy pro rozšíření a Evropským patentovým úřadem je na dobrovolné bázi, není závazkem. Je zřejmé, že v některých členských státech může být přijetí doporučení spojeno se změnou právního předpisu, jinde s úpravou interních systémů IT.

Časové rozvržení projednávání vždy 2 témat pracovními skupinami je následující:

Období 2023–2024 témata 7 a 8;

              2024–2025 témata 9 a 10;

              2025–2026 témata 11 a 12.

Posuzování jednotnosti vynálezu bylo identifikováno jako první oblast možného sbližování praxe. Účelem projektu nebyla harmonizace věcného posouzení nejednotnosti a jeho výsledku nebo souvisejících důsledků.

Doporučení je zaměřeno na zlepšení kvality komunikace mezi patentovými úřady, posílení jejich spolupráce a usnadnění možného opětovného použití produktů mezi nimi. Rovněž je zaměřeno na zlepšení komunikace mezi úřadem a přihlašovatelem tím, že v případě vznesení námitky nejednotnosti úřad předloží definovaný soubor informací za použití definovaných termínů, díky kterým by měl přihlašovateli snadněji pochopit provedené posouzení nejednotnosti a odůvodnění sdělení či rozhodnutí.

Výsledkem zasedání WG1 spolu s průběžnými konzultacemi s uživateli je doporučení společné praxe; tj. doporučené minimum, které má být obsaženo v odůvodnění podporujícím námitku na nejednotnost vynálezu, poskytnuté přihlašovateli.

Toto minimum informací tvoří:

• úvod námitky na nejednotnost, výhodně s uvedením příslušného právního základu pro námitku a s identifikací různých skupin vynálezů (a k nim příslušných nároků),
• odůvodnění námitky za použití definovaných termínů „společný znak“, „stav techniky dostupný v daném čase“, „technický problém“,
• závěrečné konstatování či výrok, výhodně doplněn o informaci o procesních důsledcích uvedeného závěru.

Uvedení informace o vynálezci bylo identifikováno jako druhá oblast pro možné sbližování praxe. I zde proběhla řada zasedání WG2 a výstupy byly průběžně konzultovány s uživateli.

Doporučená společná praxe navrhuje, aby:

• vynálezci nebyli formálně informováni patentovými úřady o jejich uvedení v patentové přihlášce; místo toho mohou vynálezci získat informace o svém uvedení od přihlašovatele, prostřednictvím nahlédnutí do patentového rejstříku nebo nahlédnutí do spisu; a
• aby se do patentového rejstříku zapisovalo příjmení, křestní jméno (jména), země a místo bydliště nebo, je-li to povoleno, místo zaměstnání vynálezců. Další informace o úplných adresách vynálezců by se v patentovém rejstříku neměly zveřejňovat. Tím není dotčeno právo vynálezců vzdát se svého práva na zveřejnění.

Dosavadní praxe Evropského patentového úřadu, pokud jde o uvedení vynálezce, se od doporučené společné praxe lišila; např. v předávání informace původci, že byl uveden v evropské přihlášce jako původce. Proto byl Výboru pro patentové právo předložen a Správní radou EPO schválen návrh na uvedení do souladu právního předpisu EPO s doporučenou společnou praxí, a to změnou pravidla 19 (Uvedení vynálezce) a pravidla 143 (Zápisy do Evropského patentového rejstříku) EPC.

Z pohledu Úřadu průmyslového vlastnictví jsou doporučené postupy v souladu s platnými právními předpisy a praxí Úřadu.

 

Doporučení společné praxe týkající se prohlášení o právu přednosti.

Konvergenční programy jsou zaměřeném na zmenšení nebo překonání rozdílů ve správních postupech členských států EPO a EPÚ, a to stanovením společných postupů ve vybraných oblastech, kde lze očekávat, že jednotnější přístup poskytne uživatelům a patentovým úřadům nejpříznivější výsledky.

Výsledkem čtyř zasedání pracovní skupiny WG3, která vzala za základ společného jednání výsledek dotazníku zaslaného zúčastněným státům, je doporučení společné praxe, kterou mají smluvní státy EPC a EPO dobrovolně provádět a uplatňovat. Doporučení WG3 bylo v březnu 2022 odsouhlaseno Správní radou EPO.

Týká se sedmi oblastí identifikovaných pracovní skupinou, u nichž panuje shoda, že sbližování praxe by bylo zvláště přínosné jak pro uživatele, tak pro patentové úřady. Pracovní skupina si byla vědoma, že zavedení jakéhokoli společného postupu v sedmi určených oblastech může být podmíněno změnou platných právních předpisů v některých smluvních státech.

Jde o následující oblasti:

• zveřejňování údajů o prohlášení/uplatnění práva přednosti: údaje k uplatnění práva přednosti (tj. datum podání dřívější přihlášky, číslo dřívější přihlášky a stát, ve kterém a pro který byla podána dřívější přihláška) by se měly zveřejňovat jak s patentovou přihláškou, tak s uděleným patentem;
• výjimka z povinnosti předložit prioritní doklad: osvobození od povinnosti dokládat kopii dřívější přihlášky by mělo být poskytnuto tam, kde byla dřívější přihláška podána u příslušného Úřadu nebo tam, kde je tato přihláška Úřadu k dispozici prostřednictvím digitální knihovny, která je pro tyto účely tímto Úřadem schválená;
• vydávání-příjem elektronických prioritních dokladů: Úřady by měly zajistit přístup k elektronickým prioritním dokumentům přes digitální knihovny (např. WIPO DAS), a dále by měly vydávat a uznávat elektronické kopie prioritních dokumentů;
• předkládání překladů dřívějších přihlášek:
  • tam, kde není dřívější přihláška v jazyku přijatelném pro daný Úřad, by se měl vyžadovat překlad pouze v případě pochybnosti o uplatňovaném právu přednosti při průzkumu přihlášky,
  • tam, kde není dřívější přihláška v jazyce přijatelném pro daný Úřad, by měla být poskytnuta možnost, že namísto podání překladu může přihlašovatel předložit prohlášení, že patentová přihláška je úplným překladem dřívější přihlášky;

• výzvy prováděné Úřadem: tam, kde se zjistí nedostatky v souladu s platnou legislativou, pokud jde o uplatnění práva přednosti nebo tam, kde nebyla včas dodána kopie dřívější přihlášky, by měl Úřad zasílat výzvu k odstranění zjištěného nedostatku se stanovením lhůty k odstranění;
• opravné prostředky: Úřad by měl poskytovat opravné prostředky v souladu s platnou legislativou tam, kde dochází ke ztrátě práv souvisejících s právem přednosti kvůli nedodržení stanovené lhůty pro
  • podání nebo opravu údajů k uplatnění práva přednosti,
  • reakci na výzvu o vyžádání údajů k uplatnění práva přednosti,
  • podání kopie dřívější přihlášky nebo překladu dřívější přihlášky;
• lhůta pro opravu nebo doplnění prohlášení o právu přednosti a lhůta pro předložení kopie dřívější přihlášky: Úřad by měl poskytovat lhůtu pro opravu nebo dodání údajů k uplatnění práva přednosti a pro dodání kopie dřívější přihlášky v souladu s PCT.

Mezi právní předpisy, o které se zpracování tématu opíralo, patří Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví a Smlouva o patentovém právu, PLT, konkrétně její článek 12: Navrácení práv poté, co úřad shledal, že byla vynaložena náležitá péče nebo neúmyslnost.

Česká republika není smluvní stranou Smlouvy PLT.

Úkon „Prominutí zmeškání lhůty“ je upraven v ust. § 65 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích: „Úřad promine zmeškání lhůty, k němuž došlo ze závažných důvodů, požádá-li o to účastník do dvou měsíců ode dne, kdy pominula překážka zmeškání, a učiní-li v této době zmeškaný úkon a zaplatí správní poplatek podle zvláštních předpisů.“

Přičemž, pokud se týká uplatnění práva přednosti, podle téhož ust. § 65, odst. 2: „Zmeškání lhůty nelze prominout po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy měl být úkon učiněn, jakož i při uplatnění nebo prokázání práva přednosti…“.

Náležitosti Úřadem vydávaných rozhodnutí jsou upraveny zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád.

Je možno konstatovat, že administrativní praxe Úřadu odpovídá doporučením v uvedené doporučené společné praxi v rámci EPO v případech, kde to národní legislativa nevylučuje.

 

 

Doporučení společné praxe týkající se navrácení (obnovení) práv.

Výsledkem pěti zasedání pracovní skupiny WG4, která vzala za základ dalšího jednání výsledek dotazníku zaslaného zúčastněným státům, je doporučení společné praxe, kterou mají smluvní státy EPC a EPÚ dobrovolně provádět a uplatňovat.

Doporučení společné praxe se týká čtyř oblastí identifikovaných pracovní skupinou, u nichž panuje shoda, že sbližování praxe bude zvláště přínosné jak pro uživatele, tak pro patentové úřady.

Cílem doporučené společné praxe je lepší přístup k informacím a transparentnost pro uživatele a větší právní jistota, mimo jiné díky harmonizované komunikaci a harmonizaci vypracování rozhodnutí.

Jedná se o tyto oblasti harmonizace:

• oznámení o ztrátě práv;
• minimální náležitosti žádosti o navrácení práv;
• minimální náležitosti rozhodnutí nebo sdělení o navrácení práv;
• dostupnost rozhodnutí o navrácení práv.

Oblasti jsou to procedurální a administrativní, nikoliv „věcné“.

Doporučená společná praxe je rovněž doplněna o význam požadavku na "vynaložení veškeré náležité péče", aby rozhodování o žádostech o navrácení práv bylo konzistentní v těch zemích, které tento požadavek uplatňují. Nicméně, v konečném důsledku jsou úřady vázány svými vnitrostátními předpisy a judikaturou.

Požadavek na „vynaložení veškeré náležité péče“ je třeba chápat jako přiměřenou úroveň péče vynaložené za daných okolností přiměřeně pečlivým přihlašovatelem / majitelem patentu nebo případně jejich zástupcem. Tento požadavek je třeba považovat za splněný, pokud na základě posouzení okolností jako celku a případ od případu a ve světle situace před uplynutím lhůty, byla lhůta zmeškána buď kvůli výjimečným okolnostem nebo kvůli ojedinělé chybě v normálně uspokojivě monitorujícím systému.

Právním předpisem, o který se zpracování tématu opíralo, je Smlouva o patentovém právu, PLT, a její článek 12: Navrácení práv poté, co úřad shledal, že byla vynaložena náležitá péče nebo neúmyslnost.

Česká republika není smluvní stranou Smlouvy PLT. Úkon „Prominutí zmeškání lhůty“ je upraven v ust. § 65 odst. 1 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích: „Úřad promine zmeškání lhůty, k němuž došlo ze závažných důvodů, požádá-li o to účastník do dvou měsíců ode dne, kdy pominula překážka zmeškání, a učiní-li v této době zmeškaný úkon a zaplatí správní poplatek podle zvláštních předpisů.“

Náležitosti Úřadem vydávaných rozhodnutí jsou upraveny zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád.

Je možno konstatovat, že administrativní praxe Úřadu odpovídá doporučením v uvedené společné praxi v rámci EPO.

 

Doporučení společné praxe týkající se formulace a struktury nároků (schváleno v březnu 2023)

Do činnosti  pracovní skupiny WG5 bylo zapojeno celkem 23 účastníků, z toho 21 členských států a 2 státy pro rozšíření EPO, dále pozorovatelé (epi, BusinessEurope) a Evropský patentový úřad, jehož zástupce jednání řídil. Pracovní skupina se sešla od ledna 2022 celkem 4krát (vždy on-line jednání).

Na posledním jednání pracovní skupiny WG5 bylo odsouhlaseno konečné znění návrhu doporučení, která vycházejí z výsledků úvodního dotazníku k tématu, tedy praxe Evropského patentového úřadu a praxe národních patentových úřadů zúčastněných států, a z dalších, průběžných připomínek účastníků programu. Na jednání bylo zdůrazněno, že schválená doporučení nebudou žádným způsobem závazná, a jejich implementace do běžné praxe každého státu je volitelná. 

Doporučení k jednotlivým bodům:

Jasnost, stručnost a podloženost nároků popisem

Nároky musí definovat předmět, pro který je požadována ochrana, a musí být jasné, stručné a plně podložené popisem v souladu s ustanoveními Smlouvy o patentové spolupráci (článek 6 PCT).

Forma a obsah nároků

Nároky musí být formulovány pomocí technických znaků vynálezu

Předmět, který má být chráněn, se definuje termíny technických znaků vynálezu.

Nároky nemají obsahovat žádná sdělení týkající se například obchodních výhod nebo jiných netechnických záležitostí, ale informace o účelu předmětu jsou přípustné, pokud pomáhají definovat vynález.

Dvoudílná forma

Kdekoliv je to vhodné, mají mít nároky dvoudílnou formu:

(i) uvedení těch technických znaků vynálezu, které jsou nezbytné pro vymezení nárokovaného předmětu, které jsou však, v kombinaci, součástí předchozího stavu techniky,

(ii) charakterizující část, uvedenou slovy „vyznačený tím“ nebo „vyznačující se“ nebo podobnými výrazy se stejným významem, která uvádí technické znaky, které v kombinaci se znaky uvedenými v úvodní části mají být chráněny.

Nároky mají být psané na stroji nebo vytištěné. Tímto požadavkem by neměly být dotčeny liberálnější požadavky pro získání data podání. 

(Poznámka z jednání: Jedná se např. o situaci, kdy přihlašovatel podá přihlášku obsahující nároky, které nejsou napsány na stroji nebo vytištěny, a to za účelem získání data podání. V následné fázi řízení mohou úřady jako formální požadavek vyžadovat po přihlašovateli předložení nároků napsaných na stroji nebo vytištěných.) 

Omezení počtu nezávislých nároků na kategorii

Úřady mají zajistit, že patentová přihláška může, aniž by byl dotčen požadavek jednotnosti, obsahovat více než jeden nezávislý nárok v téže kategorii (výrobek, postup, zařízení nebo použití) pouze tehdy, pokud předmět přihlášky zahrnuje jedno z následujících:

a) více vzájemně souvisejících výrobků,

b) různá použití výrobku nebo zařízení,

c) alternativní řešení určitého problému, pokud není možné zastřešit tyto alternativy jedním nárokem.

Požadavky na závislé nároky

Úřady mají zajistit, že v každém nároku, který obsahuje všechny znaky jednoho nebo více jiných nároků (tj. "závislý nárok"), se uvede odkaz, pokud možno v jeho úvodní části, na jiný nárok nebo nároky a poté se uvedou další nárokované znaky.

Všechny závislé nároky odkazující na jeden předchozí nárok a všechny závislé nároky odkazující na několik předchozích nároků se seskupí v co největším rozsahu a co nejvhodnějším způsobem.

(Poznámka z jednání: Uspořádání musí být takové, aby bylo možné snadno určit spojení souvisejících nároků a snadno vyložit jejich význam ve spojení. Průzkumový pracovník má přihlašovatele vyzvat, aby předložil vhodnou změnu, pokud je uspořádání patentových nároků takové, že způsobuje nejasnost ve vymezení předmětu ochrany.)

Počet nároků

Úřady mají zajistit, aby počet nároků byl přiměřený s ohledem na povahu nárokovaného vynálezu. 

Doporučuje se, aby měl přihlašovatel povinnost zaplatit poplatek, pokud přesáhne určitý počet nároků, který stanoví národní úřady v souladu s platnými národními právními předpisy. 

(Poznámka z jednání: Navrhované doporučení stanoví a definuje zásadu "jeden nezávislý nárok na kategorii". Jediné přípustné výjimky z této zásady jsou výslovně uvedeny v doporučení, tedy výjimky lze připustit pouze za specifických okolností definovaných v písmenech a), b) a c) za předpokladu, že je splněn požadavek jednotnosti vynálezu. 

Příklady množiny vzájemně souvisejících výrobků (pododstavec a) doporučení) jsou: zástrčka a zásuvka; vysílač – přijímač; meziprodukt(y) a konečný chemický výrobek; gen – genový konstrukt – hostitel – protein – léčivo.)

Přihlášky obsahující výkresy: vztahové značky spojující nároky s výkresy ("vztahové značky")

Úřady mají zajistit, že pokud patentová přihláška obsahuje výkresy, pak za technickými znaky uváděnými v patentových nárocích budou přednostně následovat vztahové značky, vztahující se k těmto znakům. Pokud se použijí, pak jsou přednostně umístěny do závorek. Pokud by doplnění vztahových značek neumožnilo podstatně rychlejší porozumění nároku, neměly by být použity. Tyto vztahové značky nemají být chápány jako omezující nárok.

Tabulky

Úřady mají zajistit, že kterýkoliv nárok může obsahovat tabulky pouze v případě, že jejich předmět činí použití tabulek žádoucím. 

Veličiny a jednotky

Veličiny mají být vyjádřeny v jednotkách odpovídajících mezinárodním normám, kdykoliv je to možné v termínech metrického systému s použitím jednotek SI. Veškerá data, která tento požadavek nesplňují, musí být rovněž vyjádřena v jednotkách odpovídajících mezinárodním standardům. Musí se používat pouze technické termíny, vzorce, značky a symboly obecně přijímané v daném oboru.

Je doporučeno, aby úřady poskytly seznam nebo přehled jednotek uznávaných v mezinárodních normách a odpovídajících národním požadavkům.

(Poznámka z jednání: Je možné se odkázat na dokument EPÚ, viz Pokyny pro průzkum u Evropského patentového úřadu, F-II, příloha 2. Používání mezinárodně uznávaných měrných jednotek přispívá ke společnému porozumění a zefektivňuje a zprůhledňuje průzkumové řízení pro všechny strany. Kromě toho umožňuje průzkumovému referentovi každého úřadu snadněji upozornit na nedostatky týkající se hodnot v nárocích, které nejsou vyjádřeny v jednotkách odpovídajících mezinárodním standardům.)

Za ÚPV:

Jednání pracovní skupiny WG5 se účastnil rovněž zástupce Úřadu. Můžeme konstatovat, že praxe Úřadu odpovídá závěrům a doporučením společné praxe týkající se formulace a struktury nároků.

(J. Kejval, E. Schneiderová, Patentový odbor, 25.9.2023)

 

Doporučení společné praxe týkající se průzkumu vynálezů realizovaných počítačem a umělé inteligence (březen 2023)

Výsledkem pěti virtuálních zasedání pracovní skupiny WG6 je doporučení společné praxe, kterou mají smluvní státy EPC a EPÚ dobrovolně provádět a uplatňovat. 

Základem pro jednání byly odpovědi k dotazníku, který byl zaslán účastníkům programu (přihlásilo se 26 smluvních států EPC, 1 stát pro rozšíření, Evropský patentový úřad (EPÚ), Institute of Professional Representatives before the European Patent Office (epi) a BusinessEurope, což je skupina národních průmyslových a zaměstnavatelských organizací).

Na svém posledním jednání se WG6 shodla na doporučení společné praxe týkající se průzkumu v oblasti vynálezů realizovaných počítačem (CII) a umělé inteligence (AI), a na vysvětlující poznámkách ke společné praxi.

Cílem doporučené společné praxe je společné chápání pojmů a jednotné uplatňování společné praxe, zejména pokud jde o používání termínů „počítačem implementovaný / realizovaný vynález“ (CII), „umělá inteligence“ (AI) a „počítačový program“, vyloučení matematických metod jako takových z patentovatelnosti, příspěvek matematických metod k technickému charakteru nárokovaného vynálezu, jasnost nároků týkajících se CII a AI, a posuzování dostatečnosti popisu.

Bylo konstatováno, že uvedený typ vynálezů lze nalézt ve všech oblastech techniky, a navržená doporučení bude možno použít i pro teprve vznikající technologie.

Stejně jako v předchozích ukončených programech, doporučení nejsou závazná a jejich implementace do praxe každého státu je volitelná. 

I.

CII, AI a počítačové programy; vysvětlení významu termínů (nikoliv jejich definice) 

I když některé jurisdikce mají definice pro termíny „CII“, „AI“ a „počítačový program“, není třeba přijímat formální definice; tyto pojmy mají svůj význam běžně zřejmý pro odborníka v oboru. Ten význam je následující:

- Počítačový program je soubor instrukcí prováděných programovatelným hardwarem.

- CII je vynález zahrnující alespoň jednu vlastnost / jeden znak, který je implementován počítačovým programem.

- AI je inteligence prokazovaná strojem, zejména produkující chování, které je  lidmi vnímané jako inteligentní. AI zahrnuje například strojové učení a neuronové sítě, jejichž chování je do značné míry dáno učením se z dat.

Výluky z patentovatelnosti:

Při průzkumu CII a vynálezů souvisejících s AI vezmou úřady v úvahu, že:

- Patentová ochrana je dostupná ve všech oblastech techniky, včetně nově vznikajících technologiích, které zahrnují umělou inteligenci.

- Předmět postrádající technický charakter je vyloučen z patentovatelnosti.

- Matematické metody, pokud jsou nárokovány jako takové, postrádají technický charakter.

- AI není vyloučena z patentovatelnosti, pokud poskytuje technický příspěvek.

- Počítačové programy nejsou vyloučeny z patentovatelnosti, pokud poskytují technický účinek, který přesahuje pouhou implementaci instrukcí počítače.

Příspěvek k technickému charakteru a/nebo vynálezecká činnost

- Vynálezy „mixed type“ obsahují jak technické, tak netechnické znaky. Netechnické znaky jsou znaky, které, jsou-li brány samostatně, jsou vyloučeny z patentovatelnosti. Úřady posoudí, zda – v kontextu vynálezu jako celku – tyto netechnické znaky, např. matematické kroky související s AI, mohou přispět k technickému charakteru vynálezu a tak podpořit patentovatelnost.

- Příspěvek k technickému charakteru vytvořený matematickými metodami používanými u vynálezů souvisejících s AI je v současné době posuzován úřady stejným způsobem, jako příspěvek matematických metod k CII.

- Při posuzování zřejmosti mohou úřady předpokládat, že běžná obecná znalost odborníka zahrnuje běžně známé nástroje AI.

Dostatečnost popisu

- Úřady uplatňují obecné požadavky na dostatečnost popisu na všechny vynálezy, včetně CII a vynálezů souvisejících s AI.

- Pokud AI spočívá na matematických metodách, musí být matematické metody popsány dostatečně podrobně, aby mohl být vynález odborníkem v oboru uskutečněn.

- Pokud jsou v algoritmech strojového učení použity trénovací datové sady a přispívají k přínosu technického účinku, pak charakteristiky trénovacích datových sad, potřebné pro reprodukci tohoto technického účinku, může být nezbytné popsat (nebo být běžnou obecnou znalostí). Obecně však není potřeba popisovat konkrétní tréninkové datové sady, např. ty používané vynálezci.

Jasnost nároků

- Úřady uznávají, že není třeba určit povinné formulace pro nároky na „počítačový program“.

- Pokud k provedení všech kroků postupu, ke kterému se vztahuje nárok na počítačový program, nestačí pouze univerzální počítačový hardware, a nárok neuvádí další technické prostředky potřebné k provedení kroků, mohou úřady považovat nárok za postrádající jasnost nebo podporu popisu.

- Význam a technický charakter termínů specifických pro AI je úřady posuzován  v kontextu předmětu definovaného v nároku jako celku.

II.

Vysvětlující poznámky k Doporučení WG6

1. Doporučení k provádění průzkumu vynálezů realizovaných počítačem (CII) a umělou inteligencí (AI) má za cíl stanovit společné chápání pojmů a nastínit společnou praxi smluvních států EPC a států pro rozšíření a EPÚ.

2. Rychlé rozšíření umělé inteligence v posledních letech je způsobeno několika vzájemně souvisejícími faktory: zlepšením procesních výkonů, vývojem výkonné výpočetní architektury speciálně navržené pro aplikace AI, dostupností velkých objemů dat (kritické pro trénování modelů AI), lepšími základními modely AI a techniky (většinou neuronové sítě a deep learning), které jsou aplikačně agnostické a proto snadno použitelné v mnoha oblastech techniky. Tato „out-of-the-box“ vlastnost v kombinaci s velkými daty, cloud computingem, 5G nebo internetem věcí (IoT) umožňuje AI řešit technické problémy téměř v jakékoli doméně. Zde také došlo k rychlému nárůstu počtu patentových přihlášek souvisejících s umělou inteligencí. Ze všech těchto úvah vzešla potřeba společného přístupu, která byla diskutována účastníky jednání na základě jejich zkušeností s průzkumem přihlášek v této oblasti.

3. Je mimo oblast doporučení harmonizovat průzkum CII a vynálezů související s AI. Doporučení je naopak zaměřeno na zlepšení komunikace a spolupráce mezi patentovými úřady a usnadnění vzájemného využívání svých produktů. Dokonce ještě důležitější je založit společný základ pro průzkum CII a vynálezů souvisejících s AI mezi smluvními státy EPC a státy pro rozšíření a EPÚ a tak úspěšně pomáhat přihlašovatelům navrhovat a řídit přihlášky z těchto oblastí v celé Evropě.

 4. Doporučení a jeho aplikace smluvními státy EPC a státy pro rozšíření a EPÚ je předmětem budoucích změn v praxi a judikatuře. Zejména judikatura týkající AI ještě nedosáhla zralého stavu.

5. Doporučení nejprve stanoví, že EPC smluvní státy a státy pro rozšíření a EPÚ mají společnou představu o tom, co je CII, AI a počítačové programy.

6. Pokud jde o výluky z patentovatelnosti, doporučení objasňuje, že předmět postrádající technický charakter je obecně z patentovatelnosti vyloučen. Při absenci znaků, které představují technický příspěvek, předmět související s AI může být vyloučen z patentovatelnosti.

7. Doporučení dále stanoví společný přístup, který zahrnuje úřady zvažující, zda netechnické znaky, např. matematické kroky související s AI, poskytují technický příspěvek. Tento společný přístup poskytuje základ pro řadu argumentů, které lze použít při informování přihlašovatelů o výsledku průzkumu. Je třeba poznamenat, že doporučená běžná praxe nespecifikuje přesný způsob, jakým má být posuzován příspěvek k technickému charakteru a/nebo vynálezecká činnost. Společná praxe spíše objasňuje, že netechnické znaky mohou přispívat k technickému charakteru vynálezu, pokud spolupůsobí s technickými znaky, a tak poskytnout technické řešení. Společná praxe také objasňuje, že znalosti odborníka v oboru, což je důležitý faktor při rozhodování o vynálezeckém kroku, může zahrnovat běžně známé nástroje AI. Úřady se tudíž mohou spoléhat na tyto znalosti, ale i mají možnost je definovat případ od případu.

8. V relativně nových oblastech výzkumu a technologií, jako jsou oblasti zahrnující umělou inteligenci, mohou někdy být vynálezy dost spekulativní. V důsledku toho mohou patentové přihlášky z těchto oblastí vyvolávat obavy ohledně dostatečnosti objasnění. Tady doporučená společná praxe zdůrazňuje, že když technický účinek závisí na matematických metodách a trénovacích datových sadách, úroveň podrobného popisu v přihlášce musí být dostatečná k reprodukci popsaného technického účinku. To navede přihlašovatele, aby při vypracovávání takových patentových přihlášek poskytovali dostatečné detailní popisy.

9. Pokud jde o jasnost nároků, doporučená společná praxe poskytuje návod, kdy může nárok na počítačový program postrádat jasnost. Rovněž se zdůrazňuje potřeba hodnotit nárok jako celek při určování významu termínů specifických pro AI.

 

Za ÚPV:

Úřad uvítal zpracování tohoto tématu v rámci konvergenčního programu EPO a jeho zástupce se jednání účastnil. ČR zatím nemá vypracovanou vlastní průzkumovou praxi týkající se CII a AI, necháváme se proto inspirovat praxí EPO.

Spolupráce s EPA:

Ve spolupráci s Evropskou patentovou akademií (EPA) se konal dne 24.5.2023 pro patentové examinátory online workshop na téma Smart technologies in the health and agriculture sectors, doplněný diskusí k vybraným přihláškám / tématům.

Na den 25.5.2023 byl zorganizován ke stejnému tématu online kulatý stůl pro odbornou veřejnost. Program navíc obsahoval rozbor případu DABUS, týkajícího se AI a původcovstí, a závěry pracovní skupiny WG6 ke sbližování praxe v oblasti vynálezů realizovaných počítačem a v oblasti umělé inteligence.

Tématy, která jsou projednávána ve dvouletém období 2023-2024, jsou

   7. přípustné znaky na výkresech (WG7), a

   8. vydávání a příjem elektronických prioritních dokladů (WG8).