Zahájení diskuse ke sbližování administrativních postupů v řízeních před Evropským patentovým úřadem a členskými státy Evropské patentové organizace (EPO) je jedním z bodů Strategického plánu 2023, vyhlášeného EPO.

V Evropě je přihlašovatel, usilující o získání patentové ochrany, konfrontován s rozdílnou praxí jednotlivých národních patentových úřadů a Evropského patentového úřadu. Tím se komplikuje existující evropský patentový systém. Konvergence praxe, tedy sbližování administrativních postupů, má za úkol minimalizovat, resp. překonat tyto rozdíly.

Na základě diskuse národních patentových úřadů členských států EPO, Evropského patentového úřadu a uživatelů bylo vybráno 6 témat pro sbližování praxe:

1. Průzkum jednotnosti vynálezů,
2. Uvedení (designace) původce,
3. Přiznání práva přednosti,
4. Navrácení (obnovení) práv,
5. Návrh a struktura nároků,
6. Praxe průzkumu u vynálezů realizovaných počítačem a umělou inteligencí.

Každým tématem se zabývá jedna pracovní skupina (WG), složená ze smluvních států Evropské patentové úmluvy, které mají o dané téma zájem. Jednání skupiny řídí zástupce Evropského patentového úřadu. Mandát pracovních skupin lze stručně definovat jako „zjistit – zkoumat – stanovit“. WG posoudí stávající administrativní postupy v úřadech zúčastněných států, analyzuje a vyhodnotí rozdíly, a poté navrhne společný postup. Tento schvaluje Správní rada EPO na základě diskuse a doporučení Výboru pro patentové právo Správní rady.

Pro všechny výstupy z pracovních skupin platí, že implementace doporučených společných postupů/praxe smluvními státy, státy pro rozšíření a Evropským patentovým úřadem je na dobrovolné bázi, není závazkem. Je zřejmé, že v některých členských státech může být přijetí doporučení spojeno se změnou právního předpisu, jinde s úpravou interních systémů IT.

Časové rozvržení projednávání témat pracovními skupinami je následující: leden 2020 – prosinec 2020 témata 1 a 2; leden 2021 – březen 2022 témata 3 a 4; leden 2022 – březen 2023 témata 5 a 6.

Uvažuje se, že by později mohla být vypsána další harmonizační témata EPO, dle návrhů veřejnosti.

Diskuse ke sbližování administrativních postupů v řízeních před Evropským patentovým úřadem a členskými státy Evropské patentové organizace (EPO) pokračovala dalším výběrem témat pro následující období 2023-2026.

V Evropě je přihlašovatel, usilující o získání patentové ochrany, konfrontován s rozdílnou praxí jednotlivých národních patentových úřadů a Evropského patentového úřadu. Tím se komplikuje existující evropský patentový systém. Konvergence praxe, tedy sbližování administrativních postupů, má za úkol minimalizovat, resp. překonat tyto rozdíly.

Schéma pracovních postupů jednotlivých pracovních skupin se osvědčilo a zůstává stejné, jako v první řadě konvergenčních programů.

Pro druhou řadu sbližování praxe bylo vybráno 6 témat:

7.    Přípustné znaky na výkresech (WG7);

8.    Vydávání a příjem elektronických prioritních dokumentů (WG8);

9.    Připomínky třetích stran (WG9);

10.  Praxe týkající se prohlášení (WG10),

11.  Široké nároky (WG11);

12.  Dvojí patentování (WG12).

Každým tématem se zabývá jedna pracovní skupina (WG), složená ze smluvních států Evropské patentové úmluvy, které mají o dané téma zájem, a nově i zástupců průmyslu a WIPO. Jednání skupiny řídí zástupce Evropského patentového úřadu. Mandát pracovních skupin lze stručně definovat jako „zjistit – zkoumat – stanovit“. WG posoudí stávající administrativní postupy v úřadech zúčastněných států, analyzuje a vyhodnotí rozdíly, a poté navrhne společný postup. Tento schvaluje Správní rada EPO na základě diskuse a doporučení Výboru pro patentové právo Správní rady.

Pro všechny výstupy z pracovních skupin platí, že implementace doporučených společných postupů/praxe smluvními státy, státy pro rozšíření a Evropským patentovým úřadem je na dobrovolné bázi, není závazkem. Je zřejmé, že v některých členských státech může být přijetí doporučení spojeno se změnou právního předpisu, jinde s úpravou interních systémů IT.

Časové rozvržení projednávání vždy 2 témat pracovními skupinami je následující:

Období 2023–2024 témata 7 a 8;

              2024–2025 témata 9 a 10;

              2025–2026 témata 11 a 12.

Posuzování jednotnosti vynálezu bylo identifikováno jako první oblast možného sbližování praxe. Účelem projektu nebyla harmonizace věcného posouzení nejednotnosti a jeho výsledku nebo souvisejících důsledků.

Doporučení je zaměřeno na zlepšení kvality komunikace mezi patentovými úřady, posílení jejich spolupráce a usnadnění možného opětovného použití produktů mezi nimi. Rovněž je zaměřeno na zlepšení komunikace mezi úřadem a přihlašovatelem tím, že v případě vznesení námitky nejednotnosti úřad předloží definovaný soubor informací za použití definovaných termínů, díky kterým by měl přihlašovateli snadněji pochopit provedené posouzení nejednotnosti a odůvodnění sdělení či rozhodnutí.

Výsledkem zasedání WG1 spolu s průběžnými konzultacemi s uživateli je doporučení společné praxe; tj. doporučené minimum, které má být obsaženo v odůvodnění podporujícím námitku na nejednotnost vynálezu, poskytnuté přihlašovateli.

Toto minimum informací tvoří:

• úvod námitky na nejednotnost, výhodně s uvedením příslušného právního základu pro námitku a s identifikací různých skupin vynálezů (a k nim příslušných nároků),
• odůvodnění námitky za použití definovaných termínů „společný znak“, „stav techniky dostupný v daném čase“, „technický problém“,
• závěrečné konstatování či výrok, výhodně doplněn o informaci o procesních důsledcích uvedeného závěru.

Uvedení informace o vynálezci bylo identifikováno jako druhá oblast pro možné sbližování praxe. I zde proběhla řada zasedání WG2 a výstupy byly průběžně konzultovány s uživateli.

Doporučená společná praxe navrhuje, aby:

• vynálezci nebyli formálně informováni patentovými úřady o jejich uvedení v patentové přihlášce; místo toho mohou vynálezci získat informace o svém uvedení od přihlašovatele, prostřednictvím nahlédnutí do patentového rejstříku nebo nahlédnutí do spisu; a
• aby se do patentového rejstříku zapisovalo příjmení, křestní jméno (jména), země a místo bydliště nebo, je-li to povoleno, místo zaměstnání vynálezců. Další informace o úplných adresách vynálezců by se v patentovém rejstříku neměly zveřejňovat. Tím není dotčeno právo vynálezců vzdát se svého práva na zveřejnění.

Dosavadní praxe Evropského patentového úřadu, pokud jde o uvedení vynálezce, se od doporučené společné praxe lišila; např. v předávání informace původci, že byl uveden v evropské přihlášce jako původce. Proto byl Výboru pro patentové právo předložen a Správní radou EPO schválen návrh na uvedení do souladu právního předpisu EPO s doporučenou společnou praxí, a to změnou pravidla 19 (Uvedení vynálezce) a pravidla 143 (Zápisy do Evropského patentového rejstříku) EPC.

Z pohledu Úřadu průmyslového vlastnictví jsou doporučené postupy v souladu s platnými právními předpisy a praxí Úřadu.

 

Doporučení společné praxe týkající se prohlášení o právu přednosti.

Konvergenční programy jsou zaměřeném na zmenšení nebo překonání rozdílů ve správních postupech členských států EPO a EPÚ, a to stanovením společných postupů ve vybraných oblastech, kde lze očekávat, že jednotnější přístup poskytne uživatelům a patentovým úřadům nejpříznivější výsledky.

Výsledkem čtyř zasedání pracovní skupiny WG3, která vzala za základ společného jednání výsledek dotazníku zaslaného zúčastněným státům, je doporučení společné praxe, kterou mají smluvní státy EPC a EPO dobrovolně provádět a uplatňovat. Doporučení WG3 bylo v březnu 2022 odsouhlaseno Správní radou EPO.

Týká se sedmi oblastí identifikovaných pracovní skupinou, u nichž panuje shoda, že sbližování praxe by bylo zvláště přínosné jak pro uživatele, tak pro patentové úřady. Pracovní skupina si byla vědoma, že zavedení jakéhokoli společného postupu v sedmi určených oblastech může být podmíněno změnou platných právních předpisů v některých smluvních státech.

Jde o následující oblasti:

• zveřejňování údajů o prohlášení/uplatnění práva přednosti: údaje k uplatnění práva přednosti (tj. datum podání dřívější přihlášky, číslo dřívější přihlášky a stát, ve kterém a pro který byla podána dřívější přihláška) by se měly zveřejňovat jak s patentovou přihláškou, tak s uděleným patentem;
• výjimka z povinnosti předložit prioritní doklad: osvobození od povinnosti dokládat kopii dřívější přihlášky by mělo být poskytnuto tam, kde byla dřívější přihláška podána u příslušného Úřadu nebo tam, kde je tato přihláška Úřadu k dispozici prostřednictvím digitální knihovny, která je pro tyto účely tímto Úřadem schválená;
• vydávání-příjem elektronických prioritních dokladů: Úřady by měly zajistit přístup k elektronickým prioritním dokumentům přes digitální knihovny (např. WIPO DAS), a dále by měly vydávat a uznávat elektronické kopie prioritních dokumentů;
• předkládání překladů dřívějších přihlášek:
  • tam, kde není dřívější přihláška v jazyku přijatelném pro daný Úřad, by se měl vyžadovat překlad pouze v případě pochybnosti o uplatňovaném právu přednosti při průzkumu přihlášky,
  • tam, kde není dřívější přihláška v jazyce přijatelném pro daný Úřad, by měla být poskytnuta možnost, že namísto podání překladu může přihlašovatel předložit prohlášení, že patentová přihláška je úplným překladem dřívější přihlášky;

• výzvy prováděné Úřadem: tam, kde se zjistí nedostatky v souladu s platnou legislativou, pokud jde o uplatnění práva přednosti nebo tam, kde nebyla včas dodána kopie dřívější přihlášky, by měl Úřad zasílat výzvu k odstranění zjištěného nedostatku se stanovením lhůty k odstranění;
• opravné prostředky: Úřad by měl poskytovat opravné prostředky v souladu s platnou legislativou tam, kde dochází ke ztrátě práv souvisejících s právem přednosti kvůli nedodržení stanovené lhůty pro
  • podání nebo opravu údajů k uplatnění práva přednosti,
  • reakci na výzvu o vyžádání údajů k uplatnění práva přednosti,
  • podání kopie dřívější přihlášky nebo překladu dřívější přihlášky;
• lhůta pro opravu nebo doplnění prohlášení o právu přednosti a lhůta pro předložení kopie dřívější přihlášky: Úřad by měl poskytovat lhůtu pro opravu nebo dodání údajů k uplatnění práva přednosti a pro dodání kopie dřívější přihlášky v souladu s PCT.

Mezi právní předpisy, o které se zpracování tématu opíralo, patří Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví a Smlouva o patentovém právu, PLT, konkrétně její článek 12: Navrácení práv poté, co úřad shledal, že byla vynaložena náležitá péče nebo neúmyslnost.

Česká republika není smluvní stranou Smlouvy PLT.

Úkon „Prominutí zmeškání lhůty“ je upraven v ust. § 65 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích: „Úřad promine zmeškání lhůty, k němuž došlo ze závažných důvodů, požádá-li o to účastník do dvou měsíců ode dne, kdy pominula překážka zmeškání, a učiní-li v této době zmeškaný úkon a zaplatí správní poplatek podle zvláštních předpisů.“

Přičemž, pokud se týká uplatnění práva přednosti, podle téhož ust. § 65, odst. 2: „Zmeškání lhůty nelze prominout po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy měl být úkon učiněn, jakož i při uplatnění nebo prokázání práva přednosti…“.

Náležitosti Úřadem vydávaných rozhodnutí jsou upraveny zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád.

Je možno konstatovat, že administrativní praxe Úřadu odpovídá doporučením v uvedené doporučené společné praxi v rámci EPO v případech, kde to národní legislativa nevylučuje.

 

 

Doporučení společné praxe týkající se navrácení (obnovení) práv.

Výsledkem pěti zasedání pracovní skupiny WG4, která vzala za základ dalšího jednání výsledek dotazníku zaslaného zúčastněným státům, je doporučení společné praxe, kterou mají smluvní státy EPC a EPÚ dobrovolně provádět a uplatňovat.

Doporučení společné praxe se týká čtyř oblastí identifikovaných pracovní skupinou, u nichž panuje shoda, že sbližování praxe bude zvláště přínosné jak pro uživatele, tak pro patentové úřady.

Cílem doporučené společné praxe je lepší přístup k informacím a transparentnost pro uživatele a větší právní jistota, mimo jiné díky harmonizované komunikaci a harmonizaci vypracování rozhodnutí.

Jedná se o tyto oblasti harmonizace:

• oznámení o ztrátě práv;
• minimální náležitosti žádosti o navrácení práv;
• minimální náležitosti rozhodnutí nebo sdělení o navrácení práv;
• dostupnost rozhodnutí o navrácení práv.

Oblasti jsou to procedurální a administrativní, nikoliv „věcné“.

Doporučená společná praxe je rovněž doplněna o význam požadavku na "vynaložení veškeré náležité péče", aby rozhodování o žádostech o navrácení práv bylo konzistentní v těch zemích, které tento požadavek uplatňují. Nicméně, v konečném důsledku jsou úřady vázány svými vnitrostátními předpisy a judikaturou.

Požadavek na „vynaložení veškeré náležité péče“ je třeba chápat jako přiměřenou úroveň péče vynaložené za daných okolností přiměřeně pečlivým přihlašovatelem / majitelem patentu nebo případně jejich zástupcem. Tento požadavek je třeba považovat za splněný, pokud na základě posouzení okolností jako celku a případ od případu a ve světle situace před uplynutím lhůty, byla lhůta zmeškána buď kvůli výjimečným okolnostem nebo kvůli ojedinělé chybě v normálně uspokojivě monitorujícím systému.

Právním předpisem, o který se zpracování tématu opíralo, je Smlouva o patentovém právu, PLT, a její článek 12: Navrácení práv poté, co úřad shledal, že byla vynaložena náležitá péče nebo neúmyslnost.

Česká republika není smluvní stranou Smlouvy PLT. Úkon „Prominutí zmeškání lhůty“ je upraven v ust. § 65 odst. 1 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích: „Úřad promine zmeškání lhůty, k němuž došlo ze závažných důvodů, požádá-li o to účastník do dvou měsíců ode dne, kdy pominula překážka zmeškání, a učiní-li v této době zmeškaný úkon a zaplatí správní poplatek podle zvláštních předpisů.“

Náležitosti Úřadem vydávaných rozhodnutí jsou upraveny zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád.

Je možno konstatovat, že administrativní praxe Úřadu odpovídá doporučením v uvedené společné praxi v rámci EPO.

 

V současné době projednávanými tématy jsou

   5. formulace a struktura nároků (WG5), a

   6. průzkumová praxe u přihlášek zahrnujících CII a AI (WG6).

Návrhy formulující doporučení společné praxe budou skupinami WG5 a WG6 předloženy v únoru 2023 Výboru pro patentové právo Správní rady EPO k projednání a v březnu 2023 Správní radě EPO k odsouhlasení. Schválená doporučení budou zveřejněna na těchto stránkách ÚPV.

Tématy, která budou projednávána v dalším dvouletém období 2023-2024, jsou

   7. přípustné znaky na výkresech (WG7), a

   8. vydávání a příjem elektronických prioritních dokladů (WG8).