Úřad průmyslového Vlastnictví

secondlevel image

Hlavička

Informace z EU

Evropská komise: Zveřejnění akčního plánu pro duševní vlastnictví

Komise dne 25. 11. 2020 zveřejnila nový akční plán pro duševní vlastnictví. Cílem tohoto akčního plánu je umožnit evropskému kreativnímu a inovativnímu průmyslu zůstat světovým lídrem a urychlit přechod k "zelené a digitální" Evropě. Koronavirová krize rovněž zdůraznila určité závislosti na důležitých inovacích a technologiích, takže akční plán tyto výzvy řeší a zajišťuje, aby bylo možné v době krize zpřístupnit nezbytné duševní vlastnictví. Akční plán staví na silných stránkách evropského rámce duševního vlastnictví, aby zajistil podporu hospodářského oživení a odolnosti v klíčových oblastech. Akční plán je zároveň i pracovním programem Komise a stanoví časový rámec pro spuštění jednotlivých opatření.

Akční plán zejména stanoví opatření v pěti klíčových oblastech:

  • Zlepšit ochranu IP: Akční plán navrhuje modernizovat řadu stávajících nástrojů duševního vlastnictví a přizpůsobit je digitálnímu věku, včetně zdokonalení dodatkových ochranných osvědčení (SPC) pro patentované léčivé přípravky a přípravky na ochranu rostlin a modernizace ochrany průmyslových vzorů v EU. Zaměřuje se na posílení ochrany zeměpisných označení, včetně možnosti zavedení této ochrany také pro nezemědělské produkty na úrovni EU. Komise rovněž zahajuje dialog s cílem řešit dopad nových technologií (jako je umělá inteligence a blockchain) na systém IP. Aby byl zajištěn přístup společností k rychlým, účinným a cenově dostupným nástrojům ochrany a aby se snížila přetrvávající roztříštěnost a složitost současného systému, vyzívá akční plán členské státy, aby urychleně zavedly jednotný patentový systém a vytvořily jednotné kontaktní místo pro patentovou ochranu a vymáhání v celé EU.
  • Posílit využívání duševního vlastnictví malými a středními podniky (MSP): S cílem pomoci menším podnikům využívat jejich nehmotná aktiva navrhuje Komise opatření ke zlepšení informací a poradenství. Pomůže malým a středním podnikům postiženým koronavirem lépe spravovat a využívat jejich portfolia duševního vlastnictví prostřednictvím nového schématu finanční pomoci s částkou 20 milionů EUR poskytnutou na první rok z fondů EUIPO. Komise rovněž zpřístupní poradenství a pomoc v oblasti duševního vlastnictví všem účastníkům výzkumných a inovačních programů financovaných EU a bude spolupracovat se všemi zúčastněnými stranami na zlepšení valorizace práv duševního vlastnictví v celé komunitě výzkumu a inovací. To rovněž pomůže k usnadnění používání IP jako nástroje pro přístup k financování.
  • Usnadnit přístup k duševnímu vlastnictví a jeho sdílení: Akční plán si klade za cíl chránit nehmotná aktiva, ale také se snaží zlepšit přístup k důležitým nehmotným statkům, na nichž závisí naše ekonomika a společnost. Vzhledem k tomu, že systém duševního vlastnictví může hrát důležitou roli při řešení mimořádných situací v oblasti zdraví, jako je například pokračující koronavirová pandemie, navrhuje Komise opatření, která usnadní sdílení těchto práv v době krize a zajistí návratnost investic. Komise bude rovněž pracovat na zdokonalené infrastruktuře autorských práv a podnikne kroky k lepšímu využití dat chráněných IP. Rovněž navrhne způsoby, jak zlepšit transparentnost a předvídatelnost udělování licencí k patentům, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických standardů (SEP), poněvadž jsou klíčovým prvkem digitální transformace evropského průmyslu, jako je zavádění propojených automobilů a dalších produktů internetu věcí.
  • Boj proti padělání a lepší vymáhání práv duševního vlastnictví: Komise zlepší účinné a vyvážené vymáhání práv duševního vlastnictví. Například jako doplněk k připravovanému balíčku o digitálních službách zřídí soubor nástrojů EU v oblasti boje proti padělání na podporu a usnadnění účinné spolupráce mezi držiteli práv duševního vlastnictví, zprostředkovateli (jako jsou online tržiště) a donucovacími orgány, osvědčenými postupy a používání odpovídajících nástrojů a nových technologií.
  • Podpora globálních rovných podmínek: Komise klade za cíl posílit postavení EU jako globálního tvůrce standardů v oblasti duševního vlastnictví. Rovněž posílí reakci EU na nekalé praktiky hráčů ze třetích zemí, jako je průmyslová špionáž nebo pokusy o zneužití práv duševního vlastnictví v rámci spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje. Akční plán v češtině (pdf, 753 kB) a v angličtině (pdf, 753 kB). Související dokumenty v angličtině jsou dostupné na stránkách Evropské komise.

Jednotný trh práv duševního vlastnictví - podpora tvůrčí činnosti a inovací (pdf, 582 kB)

Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky (pdf, 536 kB)

Aktuální informace GŘ pro vnitřní trh EK

Strategie práv k průmyslovému vlastnictví pro Evropu (pdf, 347 kB)

Dne 23.12.2015 byla zveřejněna Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 ze dne 16. prosince 2015, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách - český text 
Směrnice vstoupila v platnost dne 13. 1 2016.
Pro implementaci nové směrnice poběží od tohoto dne lhůta 36 měsíců.

Dne 24.12.2015 bylo zveřejněno Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2424 ze dne 16. prosince 2015, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Společenství a nařízení Komise (ES) č. 2868/95, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství, a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 2869/95 o poplatcích placených Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) - český text 
Nařízení vstupilo v platnost dne 23.3.2016.

Dne 16. 6. 2017 bylo zveřejněno Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (kodifikované znění). Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a použije se ode dne 1. října 2017. Tímto nařízením se zrušuje Nařízení (ES) č. 207/2009.

Dne 8. srpna 2017 bylo v Úředním věstníku EU zveřejněno Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1430 ze dne 18. května 2017, kterým se doplňuje nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Evropské unie a zrušují nařízení Komise (ES) č. 2868/95 a (ES) č. 216/96 a Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1431 ze dne 18. května 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Evropské unie. Tato nařízení vstupují v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a použijí se ode dne 1. října 2017 (s výjimkami uvedenými v článku 81 odst. 2 resp. 38 odst. 2).

S ohledem na nutnost přečíslování některých článků těchto nařízení kvůli zajištění návaznosti odkazů na kodifikované nařízení, byla obě tato nařízení zrušena a nahrazena Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/625 a Prováděcím nařízením Komise (EU) 2018/626 . Uvedená nařízení byla zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 4. 2018 a v platnost vstupují dvacátým dnem po vyhlášení.

Evropská komise zveřejnila na svých stránkách studii o ochraně zeměpisných označení pro nezemědělské výrobky ve vnitřním trhu

Cílem studie je poskytnout informace o chráněných a potenciálně chráněných zeměpisných označeních pro nezemědělské výrobky ve 27 členských státech Evropské unie, v Lichtenštejnsku, na Islandu, v Norsku a ve Švýcarsku a dále posoudit, zda by měl být zaveden jednotný systém ochrany pro tato označení v EU. Jak známo, dosud existuje na úrovni EU pouze ochrana zeměpisných označení pro potraviny, zemědělské produkty, vína a lihoviny.

Studie a další informace v angličtině

Na okraj Rady pro konkurenceschopnost byla dne 19. 2. 2013 podepsána 24 členskými státy Evropské unie včetně České republiky Dohoda o jednotném patentovém soudu. Bližší informace lze nalézt na: www.mpo.cz a http://www.consilium.europa.eu/homepage/highlights/agreement-on-unified-patent-court-signed?lang=en .

Evropská unie se přiblížila zavedení patentu s jednotným účinkem (jednotný patent) a vytvoření jednotného patentového soudnictví. Evropský parlament a Rada podpořily v prosinci 2012 tzv. „patentový balíček“ a přijaly dvě nařízení, která jsou jeho součástí. 

Patentový balíček sestává ze tří částí:

a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2012 (pdf, 797 kB), kterým se provádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany1. Nařízení využívá již existujícího systému udělování evropských patentů podle Evropské patentové úmluvy z roku 1973. Evropské patenty uděluje Evropský patentový úřad se sídlem v Mnichově, a to pro jednotlivé členské státy Evropské patentové organizace podle volby přihlašovatele. Udělený evropský patent má v určeném státě stejný účinek, jako patent národní. Podmínkou je, že majitel patentu po jeho udělení provede validaci, tj podá u úřadů průmyslového vlastnictví určených států překlad patentového spisu do úředního jazyka tohoto státu a zaplatí předepsaný poplatek. Výjimku tvoří členské státy, které přistoupily k tzv. Londýnské dohodě a překlady v plném rozsahu nevyžadují. Za udržování evropského patentu platí majitel roční udržovací poplatky v každém státě zvlášť. Nařízení nově poskytne majitelům patentů možnost do jednoho měsíce po udělení evropského patentu požádat Evropský patentový úřad o vyznačení jednotného účinku ve všech členských státech EU kromě Španělska a Itálie, které se do tohoto režimu nezapojily. Hlavním rysem jednotného patentu je jeho jednotná povaha, to jest, že poskytuje jednotnou ochranu a má stejný účinek ve všech zúčastněných členských státech. V důsledku toho může být jednotný patent omezen, převeden nebo zrušen pouze ve vztahu ke všem zúčastněným členským státům. Zjednoduší se udržování patentů v platnosti, protože majitelé patentů s jednotným účinkem budou platit jednotný roční udržovací poplatek Evropskému patentovému úřadu.

b) Nařízení Rady /EU) č. 1260/2012 (pdf, 746 kB), kterým se provádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany, pokud jde o příslušná ustanovení o překladu2. Podle nařízení bude patent udělen v jednom z úředních jazyků Evropského patentového úřadu (angličtina, francouzština, němčina) a patentové nároky zveřejněny ještě ve zbývajících dvou jazycích. Dále budou k dispozici strojové překlady udělených patentů do všech úředních jazyků EU. V případě sporu majitel patentu musí na své náklady předložit překlad patentu do úředního jazyka státu EU, v němž má porušovatel bydliště či sídlo, nebo do jazyka státu, v němž došlo k porušení patentu, a dále do úředního jazyka státu, kde má sídlo příslušný soud.


c) Dohoda o jednotném patentovém soudu (2,0 MB) vytváří zvláštní soudní systém pro projednávání sporů z porušení evropských patentů a patentů s jednotným účinkem. Systém bude obsahovat soudy první instance (ústřední, regionální a lokální komory) a jeden společný soud druhé instance. Ústřední komora bude sídlit v Paříži a bude mít pobočky v Londýně a v Mnichově. Členské státy budou mít možnost vytvořit si svou lokální komoru, popřípadě se několik států může dohodnout na vytvoření společné regionální komory. Soud bude projednávat spory z porušení a návrhy na zrušení evropských patentů a patentů s jednotným účinkem a dodatkových ochranných osvědčení udělených na základě takových patentů. Soud druhé instance bude sídlit v Lucemburku. Nový soudní systém zjednoduší vedení sporů z evropských patentů. Až doposud musel majitel evropského patentu v případě porušení vést soudní spor v každém státě, kde k porušení patentu došlo. Nový systém mu poskytne možnost domáhat se svých práv najednou, u jediného soudu.
Dohoda o jednotném patentovém soudu byla podepsána 25 členskými státy Evropské unie včetně České republiky na okraj Rady pro konkurenceschopnost dne 19. 2. 2013.
Dohoda UPC a obě zmíněná nařízení, tedy celý patentový balíček, začne pro území daných států fungovat v závislosti na vývoji ratifikačního procesu Dohody UPC. Jednotný patent bude mít účinek v těch státech, které Dohodu UPC ratifikovaly.
Podmínkou začátku účinnosti patentového balíčku je ratifikace Dohody UPC v alespoň 13 státech, mezi nimiž nesmí chybět Německo, Francie a Velká Británie. Účinky na další území se pak dále budou rozšiřovat tak, jak budou jednotlivé státy ratifikační proces ukončovat, a nastanou pro danou zemi vždy prvním dnem čtvrtého měsíce po uložení ratifikační listiny, nebo listiny o přistoupení.
Zavedením patentu s jednotným účinkem by mělo být dosaženo deklarovaného cíle, tedy možnosti získání patentu na vynález v předmětných evropských zemích snáze a levněji, to platí nejen pro tuzemské podniky, ale i pro přihlašovatele z jiných zemí, včetně např. Spojených států, Ruska nebo Číny.
Výše udržovacích poplatků za evropský patent s jednotným účinkem byla schválena na zasedání Užšího výboru Správní rady Evropské patentové organizace v červenci 2015.
 

Sazebník udržovacích poplatků za evropský patent
s jednotným účinkem
  Eur
 za druhý rok  35
 za třetí rok  105
 za čtvrtý rok   145
 za pátý rok   315
 za šestý rok   475
 za sedmý rok   630
 za osmý rok   815
 za devátý rok   990
 za desátý rok   1 175
 za jedenáctý rok   1 460
 za dvanáctý rok   1 775
 za třináctý rok   2 105
 za čtrnáctý rok   2 455
 za patnáctý rok   2 830
 za šestnáctý rok   3 240
 za sedmnáctý rok   3 640
 za osmnáctý rok   4 055
 za devatenáctý rok   4 455
 za dvacátý rok   4 855

Poplatek za opožděnou platbu udržovacího poplatku činí 50% z jeho hodnoty.

--------------------------------------------------------
1Úřední věstník EU (L 361 z 31.12.2012 str. 1).
2Úřední věstník EU (L 361 z 31.12.2012 str. 89).

Jednotný patentový soud

Dohoda o Jednotném patentovém soudu

Přehled ratifikací Dohody o Jednotném patentovém soudu

Návrh jednacího řádu Jednotného patentového soudu (UPC)

Přípravný výbor schválil na svém 12. zasedání v říjnu 2015 návrh jednacího řádu Jednotného patentového soudu, který bude ještě upraven, jakmile výbor rozhodne o soudních poplatcích. Toto schválení je významným milníkem v činnosti přípravného výboru.
Znění návrhu jednacího řádu je výsledkem úspěšné a plodné spolupráce pracovní skupiny přípravného výboru pro právní otázky a výboru pro přípravu jednacího řádu, významnou pomocí též byly připomínky zúčastněných stran během písemné konzultace a ústního slyšení. Jednací řád tvoří základ struktury soudu a jeho chodu.
Jednací řád je také základním prvkem při školení soudců soudu.

Znění návrhu Jednacího řádu

Otázky a odpovědi ohledně Jednotného patentového soudu
 

Brexit

Aktuálně: dosažení dohody o budoucím vztahu EU a UK

Na Štědrý den oznámily vyjednávací týmy dosažení dlouho očekávané dohody o budoucím vztahu EU a UK. K 31. 12. 2020 skončilo přechodné období a v období od 1. 1. 2021 do 28. 2. 2021 je Dohoda o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé prováděna prozatímně, v tomto období by mělo dojít k formálnímu podpisu dohody a následně by měla být schválena Evropským parlamentem a Radou EU. Dohoda obsahuje mimo jiné i část týkající se duševního vlastnictví.


Celý text dohody (pdf, 8,7 MB), níže uvádíme výňatek z části druhé Obchod, doprava, rybolov a další ujednání textu dohody, který se týká přímo práv průmyslového vlastnictví: 

 

„Hlava V: Duševní vlastnictví

Kapitola 1: Obecná ustanovení
Článek IP.1: Cíle
Cílem této hlavy je:

a)        usnadnit výrobu, poskytování a komercializaci inovativních a tvůrčích produktů a služeb mezi stranami omezením narušování a překážek tohoto obchodu, a přispět tak k udržitelnějšímu hospodářství podporujícímu začlenění, a

b)        zajistit přiměřenou a účinnou úroveň ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví.

Článek IP.2: Oblast působnosti

1.           Tato hlava doplňuje a dále upřesňuje práva a povinnosti stran podle Dohody TRIPS a dalších mezinárodních smluv v oblasti duševního vlastnictví, jejichž jsou stranami.

2.           Tato hlava nebrání žádné straně zavést rozsáhlejší ochranu a prosazování práv duševního vlastnictví, než jaké vyžaduje tato hlava, za předpokladu, že taková ochrana a prosazování nebudou v rozporu s touto hlavou.

Článek IP.3: Definice
Pro účely této hlavy se rozumí:

a)        „Pařížskou úmluvou“ Pařížská úmluva o ochraně průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883 naposledy revidovaná ve Stockholmu dne 14. července 1967;

b)        „Bernskou úmluvou“ Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl ze dne 9. září 1886 revidovaná v Paříži dne 24. července 1971 a pozměněná dne 28. září 1979;

c)        „Římskou úmluvou“ Mezinárodní úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových organizací přijatá v Římě dne 26. října 1961;

d)        „WIPO“ Světová organizace duševního vlastnictví;

e)        „právy duševního vlastnictví“ všechny kategorie duševního vlastnictví, na které se vztahují články IP.7 [Autoři] až IP.37 [Ochrana odrůdových práv] této hlavy nebo oddíly 1 až 7 části II Dohody TRIPS. Ochrana duševního vlastnictví zahrnuje ochranu proti nekalé soutěži podle článku 10 bis Pařížské úmluvy;

f)         „státním příslušníkem“ ve vztahu k příslušnému právu duševního vlastnictví osoba některé ze stran, která by splňovala kritéria způsobilosti pro ochranu stanovená v dohodě TRIPS a v mnohostranných dohodách uzavřených a spravovaných pod záštitou WIPO, jichž je strana smluvní stranou. 

Článek IP.4: Mezinárodní dohody

1.       Strany potvrzují svůj závazek plnit mezinárodní dohody, jejichž jsou stranami:

a)        Dohodu TRIPS;

b)        Římskou úmluvu;

c)        Bernskou úmluvu;

d)        Smlouvu Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském, přijatou v Ženevě dne 20. prosince 1996;

e)        Smlouvu Světové organizace duševního vlastnictví o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech, přijatou v Ženevě dne 20. prosince 1996;

f)         Protokol k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek, přijatý v Madridu dne 27. června 1989 naposledy pozměněný dne 12. listopadu 2007;

g)        Smlouvu o známkovém právu, přijatou v Ženevě dne 27. října 1994;

h)        Marrákešskou smlouvu o usnadnění přístupu k publikovaným dílům osobám nevidomým, osobám se zrakovým postižením nebo osobám s jinými poruchami čtení, přijatou v Marrákeši dne 27. června 2013;

i)         Ženevský akt Haagské dohody o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů, přijatý v Ženevě dne 2. července 1999.

2.       Každá strana vynaloží veškeré přiměřené úsilí, aby ratifikovala tyto mezinárodní dohody, nebo k nim přistoupila:

a)        Pekingská smlouva o ochraně uměleckých výkonů v audiovizi, přijatá v Pekingu dne 24. června 2012;

b)        Singapurská smlouva známkovém právu, přijatá v Singapuru dne 27. března 2006.

Článek IP.5: Vyčerpání práv

Touto hlavou není dotčena svoboda stran určit, zda a za jakých podmínek se uplatňuje vyčerpání práv duševního vlastnictví.

Článek IP.6: Národní zacházení

1.       Pokud jde o všechny kategorie duševního vlastnictví zahrnuté v této hlavě, každá strana poskytne státním příslušníkům druhé strany při ochraně duševního vlastnictví zacházení, které není méně příznivé než zacházení s jejími vlastními státními příslušníky, případně s výhradou výjimek stanovených v Pařížské úmluvě, Bernské úmluvě, Římské úmluvě a Smlouvě o duševním vlastnictví v oboru integrovaných obvodů přijaté ve Washingtonu dne 26. května 1989. Pokud jde o výkonné umělce, výrobce zvukových záznamů a vysílací organizace, vztahuje se tato povinnost pouze na práva poskytnutá podle této dohody.

2.       Pro účely odstavce 1 tohoto článku zahrnuje pojem „ochrana“ záležitosti, které mají vliv na dostupnost, nabývání, rozsah, zachování a prosazování práv duševního vlastnictví, jakož i záležitosti, které mají vliv na využívání práv duševního vlastnictví konkrétně upravených v této hlavě, včetně opatření, která mají zabránit obcházení účinných technologických prostředků, uvedených v článku IP.16 [Ochrana technologických prostředků] a opatření, která souvisejí s informacemi o správě práv, uvedených v článku IP.17 [Povinnosti v souvislosti s informacemi o správě práv].

3.       Strana může využít výjimek povolených podle odstavce 1 v souvislosti se svými soudními a správními postupy, včetně požadavku, aby státní příslušník druhé strany určil adresu pro doručování na jejím území nebo aby jmenoval zástupce na jejím území, pokud tyto výjimky:

a)        jsou nezbytné k zajištění souladu s právními předpisy strany, jež nejsou neslučitelné s ustanoveními této hlavy, nebo

b)        nejsou uplatňovány způsobem, který by představoval skryté omezení obchodu.

4.       Odstavec 1 se nepoužije na postupy stanovené v mnohostranných dohodách uzavřených pod záštitou WIPO, které se týkají nabývání nebo zachování práv duševního vlastnictví.

Kapitola 2: Normy týkající se práv duševního vlastnictví

Oddíl 2: Ochranné známky
Článek IP.18: Klasifikace ochranných známek

Každá strana vede systém klasifikace ochranných známek, který je v souladu s Niceskou dohodou o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957 v pozměněném a revidovaném znění.

Článek IP.19: Označení, která mohou tvořit ochrannou známku

Ochrannou známku mohou tvořit jakákoli označení, zejména slova, včetně osobních jmen, nebo kresby, písmena, číslice, barvy, tvar výrobku nebo obal výrobku či zvuky, pokud toto označení:

a)        umožňuje rozlišit výrobky nebo služby jednoho podniku a výrobky nebo služby jiných podniků a

b)        může být vyjádřeno v rejstříku ochranných známek každé strany způsobem, který umožňuje příslušným orgánům a veřejnosti jasně a přesně určit předmět ochrany, která je poskytována vlastníkovi ochranné známky.

Článek IP.20: Práva z ochranné známky

1.       Každá strana stanoví, že zápis ochranné známky zakládá jejímu vlastníkovi výlučná práva. Vlastník je oprávněn zakázat všem třetím osobám užívat bez jeho souhlasu v obchodním styku:

a)        jakékoli označení totožné se zapsanou ochrannou známkou pro výrobky nebo služby, které jsou totožné s těmi, pro něž je ochranná známka zapsána;

b)        jakékoli označení, u něhož z důvodu jeho totožnosti nebo podobnosti se zapsanou ochrannou známkou a totožnosti či podobnosti výrobků nebo služeb označovaných danou ochrannou známkou a označením existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti, včetně pravděpodobnosti asociace daného označení s ochrannou známkou.

2.       Vlastník zapsané ochranné známky je oprávněn bránit všem třetím osobám v přepravě výrobků v rámci obchodního styku na území strany, kde je ochranná známka zapsána, aniž by tam byly propuštěny do volného oběhu, pokud takové výrobky, včetně obalů, pocházejí z jiných zemí nebo z druhé strany a jsou bez povolení označeny ochrannou známkou, která je totožná s ochrannou známkou zapsanou pro tyto výrobky, nebo kterou nelze v jejích podstatných rysech od této ochranné známky odlišit.

3.       Oprávnění vlastníka ochranné známky podle odstavce 2 zanikne, pokud v rámci řízení ohledně otázky, zda byla porušena práva ze zapsané ochranné známky, poskytne deklarant nebo držitel výrobků důkazy o tom, že vlastník zapsané ochranné známky není oprávněn zakázat uvádění daných výrobků na trh v zemi konečného určení. 

Článek IP.21: Postup zápisu

1.       Každá strana zajistí systém pro zápis ochranných známek, v jehož rámci se každé konečné rozhodnutí o zamítnutí zápisu (včetně částečného zamítnutí) přijaté příslušnou správou ochranných známek písemně sdělí příslušné osobě, přičemž toto rozhodnutí musí být řádně odůvodněno a může být proti němu podáno odvolání.

2.       Každá strana umožní třetím osobám podat námitky proti přihláškám ochranných známek nebo případně zápisům ochranných známek. Takové námitkové řízení musí být sporné.

3.       Každá strana zajistí veřejně přístupnou elektronickou databázi přihlášek ochranných známek a zapsaných ochranných známek.

4.       Každá strana vynaloží veškeré úsilí, aby zajistila systém pro elektronické přihlašování, zpracovávání, zápis a vedení ochranných známek.

Článek IP.22: Všeobecně známé ochranné známky

Za účelem zavedení ochrany všeobecně známých ochranných známek, jak je uvedeno v článku 6 bis Pařížské úmluvy a v čl. 16 odst. 2 a 3 Dohody TRIPS, uplatní každá strana společné doporučení týkající se ustanovení o ochraně všeobecně známých ochranných známek, přijaté shromážděním Pařížské unie na ochranu průmyslového vlastnictví a valným shromážděním WIPO v rámci 34. série zasedání shromáždění členských států WIPO ve dnech 20. až 29. září 1999.

Článek IP.23: Výjimky z práv z ochranné známky

1.       Každá strana stanoví omezené výjimky z práv z ochranné známky, jako je správné užití popisných výrazů včetně zeměpisných označení, a může stanovit další omezené výjimky za předpokladu, že takové výjimky budou brát zřetel na oprávněné zájmy vlastníka ochranné známky a třetích osob.

2.       Ochranná známka neopravňuje vlastníka, aby zakázal třetí osobě užívat v obchodním styku:

a)        jméno či adresu třetí osoby, jedná-li se o fyzickou osobu;

b)        označení nebo údaje týkající se druhu, jakosti, množství, zamýšleného účelu, hodnoty, zeměpisného původu, doby výroby zboží nebo poskytnutí služby anebo jiných jejich vlastností nebo

c)        ochrannou známku za účelem označení výrobků nebo služeb jako výrobků nebo služeb vlastníka této ochranné známky nebo odkazu na ně jako na výrobky nebo služby daného vlastníka, zejména v případech, kdy je užití této ochranné známky nezbytné k uvedení zamýšleného účelu výrobku nebo služby, zejména u příslušenství nebo náhradních dílů,

pokud je tato třetí osoba užívá v souladu s poctivými obchodními zvyklostmi nebo zvyklostmi v daném odvětví.

3.       Ochranná známka neopravňuje vlastníka, aby zakázal třetí osobě užívat v obchodním styku starší právo, které má jen místní působnost, je-li toto právo uznáno právem dotčené strany a je užíváno v rámci daného území.

Článek IP.24: Důvody zrušení

1.       Každá strana stanoví, že ochranná známka může být zrušena, jestliže na příslušném území strany nebyla po nepřetržitou dobu pěti let vlastníkem nebo se souhlasem vlastníka pro výrobky či služby, pro které byla zapsána, řádně užívána, a pokud pro neužívání neexistují řádné důvody.

2.       Každá strana také stanoví, že ochranná známka může být zrušena, jestliže po dobu pěti let ode dne dokončení postupu zápisu nebyla na příslušném území vlastníkem nebo se souhlasem vlastníka pro výrobky či služby, pro které byla zapsána, řádně užívána, a pokud pro neužívání neexistují řádné důvody.

3.       Nikdo však nemůže žádat, aby byl vlastník ochranné známky zbaven svých práv, jestliže v době mezi uplynutím pětiletého období a podáním návrhu na zrušení bylo započato s řádným užíváním ochranné známky nebo bylo její řádné užívání obnoveno. K započetí užívání nebo k jeho obnově, k nimž došlo během období tří měsíců před podáním návrhu na zrušení, přičemž tato lhůta začíná běžet nejdříve po uplynutí období pěti let nepřetržitého neužívání, se však nepřihlíží, pokud byly přípravy k započetí nebo obnově užívání podniknuty až poté, co se vlastník dozvěděl, že může být podán návrh na zrušení.

4.       Ochranná známka může být rovněž zrušena, jestliže po dni, ke kterému byla zapsána:

a)        se ochranná známka stala v důsledku jednání nebo nečinnosti svého vlastníka označením, které je pro výrobek nebo službu, pro které je zapsána, v obchodě obvyklé;

b)        by ochranná známka v důsledku užívání vlastníkem nebo s jeho souhlasem pro výrobky nebo služby, pro které je zapsána, mohla uvádět veřejnost v omyl, zejména co do povahy, jakosti nebo zeměpisného původu daných výrobků nebo služeb.

Článek IP.25: Právo zakázat přípravné kroky ve vztahu k používání obalů nebo jiných prostředků

Existuje-li riziko, že pro výrobky nebo služby by mohly být použity obaly, štítky, etikety, bezpečnostní prvky či zařízení nebo prvky či zařízení dokládající pravost nebo jakékoli jiné prostředky, na nichž je známka umístěna, a toto použití by představovalo porušení práv vlastníka ochranné známky, má vlastník dané ochranné známky právo zakázat v obchodním styku:

a)        umisťovat označení totožné s ochrannou známkou, nebo označení jí podobné na obaly, štítky, etikety, bezpečnostní prvky či zařízení nebo prvky či zařízení dokládající pravost nebo jakékoli jiné prostředky, na nichž může být známka umístěna; nebo

b)        nabízet na trhu či uvádět na trh, nebo skladovat pro tyto účely, nebo dovážet či vyvážet obaly, štítky, etikety, bezpečnostní prvky nebo zařízení nebo prvky či zařízení dokládající pravost nebo jakékoli jiné prostředky, na nichž je známka umístěna.

Článek IP.26: Přihlášky ve zlé víře

Ochranná známka může být prohlášena za neplatnou, pokud přihlašovatel podal přihlášku ochranné známky ve zlé víře. Každá strana může stanovit, že taková ochranná známka se nezapíše.

Oddíl 3: (Průmyslové) vzory

Článek IP.27: Ochrana zapsaných (průmyslových) vzorů

1.       Každá strana zajistí ochranu nezávisle vytvořených (průmyslových) vzorů, které jsou nové a původní. Tato ochrana je zajišťována zápisem a majitelům uděluje výlučná práva v souladu s tímto oddílem. 

Pro účely tohoto článku platí, že strana může uvážit, že (průmyslový) vzor, který má individuální povahu, je původní.

2.       Majitel zapsaného (průmyslového) vzoru má právo zabránit třetím osobám, které nemají jeho souhlas, alespoň v tom, aby vyráběly, nabízely k prodeji, prodávaly, dovážely, vyvážely či skladovaly výrobek nesoucí a ztělesňující chráněný (průmyslový) vzor nebo používaly výrobky nesoucí nebo ztělesňující chráněný (průmyslový) vzor, pokud k takovým úkonům dochází pro obchodní účely.

3.       (Průmyslový) vzor použitý u některého výrobku nebo začleněný v některém výrobku, který je součástí složeného výrobku, je uznán za nový a původní pouze:

a)        pokud součást začleněná do složeného výrobku zůstává při obvyklém použití složeného výrobku viditelná a

b)        pokud tyto viditelné znaky součásti samy splňují předpoklady novosti a původnosti.

4.       Pro účely odst. 3 písm. a) se „obvyklým použitím“ rozumí použití konečným uživatelem s výjimkou údržby, servisu nebo opravy.

Článek IP.28: Doba trvání ochrany

Doba trvání ochrany zapsaných (průmyslových) vzorů, včetně obnovení zapsaných (průmyslových) vzorů, činí celkem 25 let ode dne podání přihlášky[1].

Článek IP.29: Ochrana nezapsaných (průmyslových) vzorů

1.       Každá strana udělí majitelům nezapsaného (průmyslového) vzoru právo zabránit užívání nezapsaného (průmyslového) vzoru třetí osobou, která nemá souhlas majitele, pouze pokud napadené užívání vyplývá z kopírování nezapsaného (průmyslového) vzoru na jejich území[2]. Takové užívání zahrnuje přinejmenším nabízení k prodeji, uvádění na trh, dovoz nebo vývoz výrobku.

2.       Doba trvání ochrany u nezapsaných (průmyslových) vzorů činí nejméně tři roky ode dne, kdy byl vzor poprvé zpřístupněn veřejnosti na území příslušné strany.

Článek IP.30: Výjimky

1.       Každá strana může stanovit omezené výjimky z ochrany (průmyslových) vzorů, včetně nezapsaných (průmyslových) vzorů), za předpokladu, že takové výjimky nejsou nepřiměřeně v rozporu s obvyklým využíváním (průmyslových) vzorů a nepoškozují nepřiměřeně oprávněné zájmy majitele (průmyslového) vzoru, s přihlédnutím k oprávněným zájmům třetích osob.

2.       Ochrana se nevztahuje na (průmyslové) vzory podmíněné pouze technickými nebo funkčními hledisky. Právo k (průmyslovému) vzoru se nevztahuje na vzhledové znaky výrobku, které musí být nezbytně napodobeny v jejich přesném tvaru a rozměrech, aby výrobek, ve kterém je (průmyslový) vzor začleněn nebo u kterého byl použit, mohl být mechanicky připojen k jinému výrobku nebo do něj vestavěn či jím obestavěn tak, aby oba výrobky plnily svou funkci.

3.       Odchylně od odstavce 2 se v souladu s podmínkami stanovenými v čl. IP.27 [Ochrana zapsaných (průmyslových) vzorů] odst. 1 vztahuje právo k (průmyslovému) vzoru na (průmyslový) vzor umožňující sestavení nebo propojení několika vzájemně zaměnitelných výrobků v rámci jednoho stavebnicového systému.

Článek IP.31: Vztah k autorskému právu

Každá strana zajistí, aby (průmyslové) vzory, i nezapsané, měly nárok na ochranu také podle autorského práva dané strany, a to ode dne, kdy byl (průmyslový) vzor vytvořen nebo stanoven v jakékoliv podobě. Míru, ve které, a podmínky, za jakých je tato ochrana poskytnuta, včetně úrovně požadované původnosti, stanoví každá strana.

Oddíl 4: Patenty

Článek IP.32: Patenty a veřejné zdraví

1.       Strany uznávají význam prohlášení o Dohodě TRIPS a veřejném zdraví přijatého dne 14. listopadu 2001 na ministerské konferenci WTO v Dohá (dále jen „prohlášení z Dohá“). Při výkladu a provádění práv a povinností podle tohoto oddílu zajistí každá strana soulad s prohlášením z Dohá.

2.       Každá strana provádí článek 31a Dohody TRIPS, jakož i přílohu Dohody TRIPS a dodatek k příloze Dohody TRIPS.

Článek IP.33: Prodloužení doby ochrany vyplývající z patentů na léčivé přípravky a přípravky na ochranu rostlin

1.       Strany uznávají, že léčivé přípravky a přípravky na ochranu rostlin[3] chráněné na jejich příslušných územích patentem mohou před uvedením na jejich příslušné trhy podléhat postupu správní registrace nebo povolení. Strany uznávají, že období, jež uplyne mezi podáním patentové přihlášky a první registrací nebo povolením pro uvedení na trh, jak je za tímto účelem definováno v příslušných právních předpisech, může zkrátit dobu účinné patentové ochrany.

2.       Každá strana zajistí v souladu se svými právními předpisy další ochranu přípravku, který je chráněn patentem a podléhal správní registraci uvedené v odstavci 1, aby bylo majiteli patentu kompenzováno zkrácení účinné patentové ochrany. Podmínky poskytnutí takové další ochrany, včetně délky jejího trvání, se stanoví v souladu s právními předpisy stran.

3.       Pro účely této hlavy se „léčivým přípravkem“ rozumí:

a)        jakákoliv látka nebo kombinace látek představená s tím, že má léčebné nebo preventivní vlastnosti v případě onemocnění lidí nebo zvířat, nebo

b)        jakákoliv látka nebo kombinace látek, kterou lze použít u lidí nebo zvířat nebo podat lidem nebo zvířatům buď k obnově, úpravě či ovlivnění fyziologických funkcí prostřednictvím farmakologického, imunologického nebo metabolického účinku, nebo za účelem stanovení lékařské diagnózy.

 

Kapitola 4: Ostatní ustanovení

Článek IP.55: Spolupráce

1.       Strany spolupracují, aby podpořily plnění závazků a povinností podle této hlavy.

2.       Mezi oblasti spolupráce patří mimo jiné:

a)        výměna informací o právním rámci týkajícím se práv duševního vlastnictví a příslušných pravidel jejich ochrany a prosazování;

b)        výměna zkušeností, pokud jde o legislativní vývoj, prosazování práv duševního vlastnictví a vymáhání na ústřední a nižší úrovni celními, policejními, správními a soudními orgány;

c)        koordinace za účelem předcházení vývozu padělaného zboží, včetně koordinace s jinými zeměmi;

d)        technická pomoc, budování kapacit, výměny a odborná příprava personálu;

e)        ochrana a obrana práv duševního vlastnictví a šíření informací o této problematice, mimo jiné v podnikatelských kruzích a občanské společnosti;

f)         informovanost spotřebitelů a nositelů práv;

g)        posilování institucionální spolupráce, zejména mezi úřady pro duševní vlastnictví stran;

h)        vzdělávání a podpora informovanosti široké veřejnosti o politikách týkajících se ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví;

i)         podpora ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví prostřednictvím spolupráce veřejného a soukromého sektoru se zapojením malých a středních podniků; 

j)         formulování účinných strategií k určení publika a komunikačních programů, které zvýší povědomí spotřebitelů a médií o dopadu porušování práv duševního vlastnictví, včetně rizika pro zdraví a bezpečnost a spojitosti s organizovaným zločinem.

3.       Strany buď přímo, nebo prostřednictvím specializovaného obchodního výboru pro duševní vlastnictví udržují kontakt ve všech záležitostech týkajících se provádění a fungování této hlavy.

Článek IP.56: Dobrovolné iniciativy zúčastněných stran

Každá strana se snaží usnadnit dobrovolné iniciativy zúčastněných stran, jejichž cílem je omezit porušování práv duševního vlastnictví, mimo jiné na internetu a v jiných tržních prostředích, a jež se zaměřují na konkrétní problémy a hledají praktická řešení, která jsou realistická, vyvážená, přiměřená a spravedlivá pro všechny dotčené strany, a to kromě jiného takto:

a)        každá strana se snaží po oboustranné shodě organizovat setkání zúčastněných stran na svém území, aby usnadnila dobrovolné iniciativy za účelem hledání řešení a odstranění rozdílů, pokud jde o ochranu a prosazování práv duševního vlastnictví a omezování jejich porušování;

b)        strany usilují o vzájemnou výměnu informací o snahách usnadnit dobrovolné iniciativy zúčastněných stran na svém území a

c)        strany se snaží podporovat otevřený dialog a spolupráci mezi svými zúčastněnými stranami a vybízet je, aby společně hledaly řešení a odstraňovaly rozdíly, pokud jde o ochranu a prosazování práv duševního vlastnictví a omezování jejich porušování.

Článek IP.57: Přezkum v souvislosti se zeměpisnými označeními

S ohledem na příslušná ustanovení jakékoli dřívější dvoustranné dohody mezi Spojeným královstvím na jedné straně a Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na straně druhé mohou strany společně vynaložit přiměřené úsilí, aby se dohodly na pravidlech pro ochranu a účinné domácí prosazování svých zeměpisných označení.”


1. Úvod

Dne 31. ledna 2020 vystoupilo Spojené království (UK) na základě Dohody o vystoupení z Evropské unie.

Dne 29. března 2017 předalo Spojené království (UK) Evropské radě v souladu s čl. 50 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU) oznámení o svém záměru vystoupit z Evropské unie. V této souvislosti bylo nutné mj. vyřešit otázky pokračování ochrany některých práv průmyslového vlastnictví, která jsou chráněna EU, na území Spojeného království, vyčerpání práv vyplývajících z těchto práv průmyslového vlastnictví a zacházení s přihláškami těchto práv v období po skončení celého procesu brexitu.

Výše uvedené otázky jsou pro "přechodné období" od 1. února 2020 do 31. prosince 2020 upraveny Dohodou o vystoupení. Během tohoto období je v oblasti průmyslového vlastnictví z velké části zachován status quo, právo EU zůstává, až na výjimky, vůči a v UK nadále účinné.

V současné době probíhají jednání o budoucí podobě partnerství mezi EU a UK, která bude upravovat rovněž práva průmyslového vlastnictví.

 

2. Ochrana v EU

Na přelomu června a července 2020 zveřejnila Evropská komise technická sdělení k připravenosti týkající se ochranných známek a (průmyslových) vzorů), dodatkových ochranných osvědčení pro léčivé přípravky a přípravky na ochranu rostlin), vyčerpání práv a zeměpisných označení (viz níže).

Dne 9. července pak bylo zveřejněno všeobecné Sdělení Evropské komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů k připravenosti na konci přechodného období mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím. Sdělení se mimo jiné v oddílu G. 1 zabývá právy duševního vlastnictví a uvádí se zde následující:

Během přechodného období je Spojené království součástí jednotného trhu EU. Vlastník práva duševního vlastnictví, jako je ochranná známka EU, se proto v současné době takové ochranné známky nemůže dovolávat, aby bránil přepravě zboží ze Spojeného království do Evropské unie, pokud bylo zboží uvedeno na trh ve Spojeném království pod touto ochrannou známkou vlastníkem práva nebo s jeho souhlasem („zásada vyčerpání“ práv udělených právem duševního vlastnictví) a naopak.

Od 1. ledna 2021 nebudou moci obchodníci v Evropské unii při nákupu výrobků ze Spojeného království vůči vlastníkům práv vyčerpání uplatňovat.
Rada podnikům a státním správám členských států

Podniky zapojené do paralelního dovozu ze Spojeného království by měly revidovat svá obchodní ujednání.

Kromě toho od 1. ledna 2021, zatímco stávající jednotná práva duševního vlastnictví EU (ochranné známky EU, (průmyslové) vzory Společenství, práva Společenství k odrůdám rostlin a zeměpisná označení) zůstanou chráněna podle článků 54 a 57 dohody o vystoupení, budou mít všechna nová jednotná práva EU omezenou územní působnost, protože již nebudou mít ve Spojeném království účinky.

Rada podnikům a státním správám členských států

Zainteresované strany by v případě potřeby měly přijmout nezbytná opatření k zajištění ochrany budoucích práv duševního vlastnictví ve Spojeném království.

Podrobnější informace jsou obsaženy v jednotlivých následujících sděleních.

Ochranné známky a průmyslové vzory

Sdělení Evropské komise zainteresovaným stranám k vystoupení Spojeného království a předpisům EU v oblasti ochranných známek Evropské unie a (průmyslových) vzorů společenství (pdf, 134 kB)

Patenty a dodatková ochranná osvědčení

Sdělení Evropské komise zainteresovaným stranám k vystoupení Spojeného království a předpisům EU v oblasti dodatkových ochranných osvědčení pro léčivé přípravky a přípravky na ochranu rostlin (pdf, 85 kB)

Odchod Spojeného království z EU nebude mít vliv na současný evropský patentový systém, který se řídí Evropskou patentovou úmluvou (není součástí práva EU), a dohoda se proto o něm nezmiňuje.

Vzhledem k tomu, že systém tzv. jednotného patentu (evropský patent s jednotným účinkem) a Jednotný patentový soud nejsou dosud funkční, dohoda jejich budoucí podobu také neupravuje.

Zeměpisná označení a označení původu

Sdělení Evropské komise zainteresovaným stranám k vystoupení Spojeného království a předpisům EU v oblasti zeměpisných označení (pdf, 102 kB)

Vyčerpání práv duševního vlastnictví

Sdělení Evropské komise zainteresovaným stranám k vystoupení Spojeného království a předpisům EU v oblasti vyčerpání práv duševního vlastnictví (pdf, 85 kB)

Informace o situaci po brexitu dostupné na webových stránkách Úřadu duševního vlastnictví Spojeného království.

Informace o ochraně zeměpisných označení v UK po uplynutí přechodného období.

EUIPO má na svých webových stránkách průběžně aktualizovaný souhrnný přehled informací týkajících se dopadu vystoupení Velké Británie z EU na ochranné známky EU a vzory Společenství.

 

3. Mezinárodní ochrana

Mezinárodni organizace duševního vlastnictví (WIPO) zveřejnila koncem července 2020 na svých webových stránkách informace o dopadu konce přechodného období pro uživatele Madridského systému pro mezinárodní zápis ochranných známek a Haagského systému pro mezinárodní zápis průmyslových vzorů.

Madridský systém

Dohoda o stažení Spojeného království (UK) z Evropské unie (EU) stanoví přechodné období končící 31. prosince 2020. Vláda Spojeného království informovala Mezinárodní úřad WIPO o krocích, které podnikla, aby před koncem přechodného období zajistila na území UK pokračování ochrany mezinárodně zapsaných ochranných známek s účinností pro EU a zajistila práva přihlašovatelů nevyřízených mezinárodních přihlášek a vlastníků mezinárodních zápisů s vyznačením EU na konci přechodného období.

Další informace o těchto krocích jsou k dispozici v informačním sdělení č. 54/2020 (pdf, 66 kB).

Soubor otázek a odpovědí týkajících se Brexitu.

Podrobnosti týkající se kroků zavedených Spojeným královstvím jsou uvedeny v části „Pokyny – změny v oblasti zápisů mezinárodních ochranných známek po 1. ledna 2021“.

Informace o zachování práv ve Velké Británii během přechodného období naleznete v informačním oznámení WIPO č. 2/2020 (pdf, 60 kB).

Další informace jsou dostupné na formuláři UKIPO TM28 (Žádost o záznam souběžného zápisu, o záznam toho, že chráněná mezinárodní ochranná známka (UK) nahrazuje zapsanou ochrannou známku Spojeného království).

Haagský systém

Vláda Spojeného království informovala Mezinárodní úřad WIPO o změnách účinných od 1. ledna 2021 týkajících se zajištění pokračovaní ochrany ve Spojeném království průmyslovým vzorům, které jsou chráněny v EU před koncem přechodného období prostřednictvím mezinárodních zápisů, a zachování práv přihlašovatelů nevyřízených mezinárodních přihlášek a vlastníků mezinárodních zápisů s vyznačením EU na konci přechodného období.

Další informace o těchto změnách jsou k dispozici v informačním sdělení č. 31/2020 (pdf, 67 kB).

Soubor otázek a odpovědí týkajících se Brexitu.

Podrobnosti týkající se kroků zavedených Spojeným královstvím jsou uvedeny v části „Pokyny - mezinárodně chráněné (průmyslové) vzory EU po 1. lednu 2021“.

Informace o zachování práv ve Velké Británii během přechodného období naleznete v informačním oznámení WIPO č. 2/2020 (pdf, 60 kB).

Akční plán pro vymáhání práv duševního vlastnictví

Usnesení Rady o komplexním evropském plánu boje proti padělání a pirátství (pdf, 72 kB)

Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví 

Dne 19. dubna 2012 bylo přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 386/2012, kterým se Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) svěřují úkoly související s prosazováním práv duševního vlastnictví, včetně sdružování zástupců veřejného a soukromého sektoru v podobě Evropského střediska pro sledování porušování práv duševního vlastnictví. Úkolem Evropského střediska je zvyšování povědomí o významu duševního vlastnictví a výměna nejlepší praxe veřejného a soukromého sektoru, porozumění rozsahu a dopadu porušování práv duševního vlastnictví, seznamování s nástroji pro předcházení a řešení porušování práv duševního vlastnictví, včetně systémů sledování, on-line výměna informací souvisejících s prosazováním práv duševního vlastnictví mezi orgány členských států činnými v této oblasti, a podpora jejich spolupráce a další úkoly. Bližší informace lze nalézt na stránkách Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

Bližší informace lze nalézt na stránkách Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).