Informační zdroje
Informace z EU
Obecné
Evropská komise: Zveřejnění akčního plánu pro duševní vlastnictví
Komise dne 25. 11. 2020 zveřejnila nový akční plán pro duševní vlastnictví. Cílem tohoto akčního plánu je umožnit evropskému kreativnímu a inovativnímu průmyslu zůstat světovým lídrem a urychlit přechod k "zelené a digitální" Evropě. Koronavirová krize rovněž zdůraznila určité závislosti na důležitých inovacích a technologiích, takže akční plán tyto výzvy řeší a zajišťuje, aby bylo možné v době krize zpřístupnit nezbytné duševní vlastnictví. Akční plán staví na silných stránkách evropského rámce duševního vlastnictví, aby zajistil podporu hospodářského oživení a odolnosti v klíčových oblastech. Akční plán je zároveň i pracovním programem Komise a stanoví časový rámec pro spuštění jednotlivých opatření.
Akční plán zejména stanoví opatření v pěti klíčových oblastech:
- Zlepšit ochranu IP: Akční plán navrhuje modernizovat řadu stávajících nástrojů duševního vlastnictví a přizpůsobit je digitálnímu věku, včetně zdokonalení dodatkových ochranných osvědčení (SPC) pro patentované léčivé přípravky a přípravky na ochranu rostlin a modernizace ochrany průmyslových vzorů v EU. Zaměřuje se na posílení ochrany zeměpisných označení, včetně možnosti zavedení této ochrany také pro nezemědělské produkty na úrovni EU. Komise rovněž zahajuje dialog s cílem řešit dopad nových technologií (jako je umělá inteligence a blockchain) na systém IP. Aby byl zajištěn přístup společností k rychlým, účinným a cenově dostupným nástrojům ochrany a aby se snížila přetrvávající roztříštěnost a složitost současného systému, vyzívá akční plán členské státy, aby urychleně zavedly jednotný patentový systém a vytvořily jednotné kontaktní místo pro patentovou ochranu a vymáhání v celé EU.
- Posílit využívání duševního vlastnictví malými a středními podniky (MSP): S cílem pomoci menším podnikům využívat jejich nehmotná aktiva navrhuje Komise opatření ke zlepšení informací a poradenství. Pomůže malým a středním podnikům postiženým koronavirem lépe spravovat a využívat jejich portfolia duševního vlastnictví prostřednictvím nového schématu finanční pomoci s částkou 20 milionů EUR poskytnutou na první rok z fondů EUIPO. Komise rovněž zpřístupní poradenství a pomoc v oblasti duševního vlastnictví všem účastníkům výzkumných a inovačních programů financovaných EU a bude spolupracovat se všemi zúčastněnými stranami na zlepšení valorizace práv duševního vlastnictví v celé komunitě výzkumu a inovací. To rovněž pomůže k usnadnění používání IP jako nástroje pro přístup k financování.
- Usnadnit přístup k duševnímu vlastnictví a jeho sdílení: Akční plán si klade za cíl chránit nehmotná aktiva, ale také se snaží zlepšit přístup k důležitým nehmotným statkům, na nichž závisí naše ekonomika a společnost. Vzhledem k tomu, že systém duševního vlastnictví může hrát důležitou roli při řešení mimořádných situací v oblasti zdraví, jako je například pokračující koronavirová pandemie, navrhuje Komise opatření, která usnadní sdílení těchto práv v době krize a zajistí návratnost investic. Komise bude rovněž pracovat na zdokonalené infrastruktuře autorských práv a podnikne kroky k lepšímu využití dat chráněných IP. Rovněž navrhne způsoby, jak zlepšit transparentnost a předvídatelnost udělování licencí k patentům, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických standardů (SEP), poněvadž jsou klíčovým prvkem digitální transformace evropského průmyslu, jako je zavádění propojených automobilů a dalších produktů internetu věcí.
- Boj proti padělání a lepší vymáhání práv duševního vlastnictví: Komise zlepší účinné a vyvážené vymáhání práv duševního vlastnictví. Například jako doplněk k připravovanému balíčku o digitálních službách zřídí soubor nástrojů EU v oblasti boje proti padělání na podporu a usnadnění účinné spolupráce mezi držiteli práv duševního vlastnictví, zprostředkovateli (jako jsou online tržiště) a donucovacími orgány, osvědčenými postupy a používání odpovídajících nástrojů a nových technologií.
- Podpora globálních rovných podmínek: Komise klade za cíl posílit postavení EU jako globálního tvůrce standardů v oblasti duševního vlastnictví. Rovněž posílí reakci EU na nekalé praktiky hráčů ze třetích zemí, jako je průmyslová špionáž nebo pokusy o zneužití práv duševního vlastnictví v rámci spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje. Akční plán v češtině (pdf, 753 kB) a v angličtině (pdf, 753 kB). Související dokumenty v angličtině jsou dostupné na stránkách Evropské komise.
Jednotný trh práv duševního vlastnictví - podpora tvůrčí činnosti a inovací (pdf, 582 kB)
Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky (pdf, 536 kB)
Aktuální informace GŘ pro vnitřní trh EK
Strategie práv k průmyslovému vlastnictví pro Evropu (pdf, 347 kB)
Modernizace patentového systému
Evropská komise vydala dne 27. dubna 2023 tzv. patentový balíček, který zahrnuje šest legislativních návrhů (nařízení):
- nařízení o patentech, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem (tzv. SEP patenty),
- nařízení o nucených licencích v krizovém řízení,
- nařízení o dodatkových ochranných osvědčeních pro léčebné přípravky (přepracované znění),
- nařízení o dodatkových ochranných osvědčeních pro přípravky na ochranu rostlin (přepracované znění),
- nařízení o jednotném dodatkovém ochranném osvědčení pro léčebné přípravky a
- nařízení o jednotném dodatkovém ochranném osvědčení pro přípravky na ochranu rostlin.
Ze strany EK tak jde o završení cíle ke zlepšení dosavadních nástrojů ochrany duševního vlastnictví ohlášeného Evropskou komisí již v roce 2020 ve svém sdělení „Maximální využití inovačního potenciálu EU: Akční plán pro duševní vlastnictví na podporu oživení a odolnosti EU“.
Jedná se v této fázi o první návrhy, které budou projednávány a posuzovány členskými státy i Evropským parlamentem, tudíž mohou dosáhnout výraznějších změn.
Nařízení o ochraně tzv. SEP patentů usiluje o transparentnost informací o SEP patentech, podmínek FRAND (spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek) s cílem usnadnit vyjednávání o licencích, zvýšit povědomí o poskytování licencí k SEP patentům a zajistit mechanismus alternativního řešení sporů pro stanovení podmínek FRAND. Poprvé rovněž zapojuje agenturu EU pro duševní vlastnictví (Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví /EUIPO) do poskytování ochrany na technická řešení. Iniciativa se snaží usnadnit jednání o licencích k SEP a snížit transakční náklady pro vlastníky i realizátory SEP tím, že zajistí větší jasnost ohledně toho, kdo je vlastníkem SEP a které SEP jsou skutečně zásadní zavedením registru SEP patentů a kontrol nutnosti.
Patentovaná technologie může být zahrnuta do normy jedině za podmínky, že se majitel patentu zaváže poskytnout licenci na příslušný patent ostatním osobám, které budou chtít normu používat, a to za podmínek FRAND. Pokud majitel patentu odmítne takový závazek přijmout, nemůže být jeho patentovaná technologie do normy zahrnuta. Normy, u nichž se majitelé patentů zavázali k FRAND, se uplatňují většinou přeshraničně mezi členskými státy či celosvětově. Dotčené mezinárodní normy se týkají technologií, jako jsou 4G, 5G, Wi-Fi, HEVC, AVC, DVB a další, které zajišťují interoperabilitu produktů po celém světě.
Cílem nařízení je zatraktivnit tuto oblast v EU, povzbudit majitele SEP patentů i subjekty provádějící normy (tzv. implementátory norem) k výrobě a prodeji výrobků a ke konkurenceschopnosti na trzích mimo EU, a rovněž zajistit, aby koncoví uživatelé měli prospěch z výrobků založených na nejnovějších standardizovaných technologiích. Iniciativa by měla rovněž motivovat evropské společnosti k účasti na procesu vývoje norem a k širokému zavádění těchto standardizovaných technologií.
Nařízení v angličtině: Regulation of the European Parliament and of the Council on standard essential patents and amending Regulation (EU)2017/1001 (pdf, 825 kB)
Nepřehlédněte, že Evropská komise otevřela možnost vyjádřit se k novému právnímu rámci pro SEP patenty, a to v termínu do 4. července 2023:
Nařízení o nucených licencích v krizovém řízení upravuje nucené licence na patenty, zveřejněné patentové přihlášky, užitné vzory a dodatková ochranná osvědčení na výrobky nezbytné v případě krize v EU. Nařízení doplňuje již existující právní rámec na národní a mezinárodní úrovni. Navrhované nařízení si tak klade za cíl poskytnout řešení pro případ krize, která zasáhne členské země EU, která je přeshraničního charakteru a nelze ji vyřešit na základě stávající národní a mezinárodní úpravy. Chybějící regulace v této oblasti a zajištění rychlého a účinného řešení v případě přeshraniční krize se ukázala zvláště během nedávné pandemie způsobené COVID-19.
Nařízení v angličtině (bez přílohy): Regulation of the European Parliament and of the Council on compulsory licensing for crisis management and amending Regulation (EC) 816/2006 (pdf, 518 kB)
Stávající systém dodatkových ochranných osvědčení (SPC), který se v rámci předkládaného patentového balíčku modernizuje, se v reakci na jednotný patentový systém doplňuje o další dvě nová nařízení zavádějící jednotná SPC pro léčivé přípravky a pro přípravky na ochranu rostlin. EK oznámila v Akčním plánu potřebu zjednodušit systém SPC v EU, zvýšit jeho transparentnost a vyřešit stávající fragmentaci.
Současný systém SPC v EU upravuje nařízení o SPC pro přípravky na ochranu rostlin a nařízení o SPC pro léčivé přípravky. Vzhledem k tomu, že obě nařízení byla několikrát změněna a je nutné učinit další změny, bylo třeba je přepracovat.
SPC pro léčivé přípravky (humánní i veterinární) udělují na vnitrostátní úrovni národní úřady průmyslového vlastnictví na základě národních žádostí podle jednotlivých zemí. V rámci patentového balíčku EK navrhuje zjednodušit systém vnitrostátních SPC pro léčivé přípravky, zvýšit jeho transparentnost a účinnost. Dále se zavádí centralizovaný postup pro udělování SPC pro léčivé přípravky a možnost podání jedné "centralizované žádosti o udělení SPC", která by prošla jediným centralizovaným průzkumem. V případě závazného kladného stanoviska centrálního zkušebního orgánu (navrhován EUIPO) by SPC udělovaly příslušné národní úřady členských států. Obdobně jako v případě SPC pro léčivé přípravky dochází k zjednodušení systému SPC i pro přípravky na ochranu rostlin, kde se rovněž zavádí centralizovaný postup pro udělování SPC.
V reakci na jednotný patentový systém, který začne fungovat 1. června 2023 a který se vztahuje na všechny zúčastněné členské státy (nikoliv ČR), byla potřeba vytvořit dva nové unijní tituly, které doplní jednotný patent (evropský patent s jednotným účinkem) jednotným SPC pro léčivé přípravky a jednotným SPC pro přípravky na ochranu rostlin. Přestože by jednotný patent bylo možné rozšířit o národní SPC, po vypršení platnosti patentové ochrany by byla tato doplněna množstvím právně nezávislých národních SPC, která by již neměla jednotný rozměr. O udělení jednotného SPC bude možné požádat na základě žádosti, která bude podrobena stejnému centralizovanému průzkumu, kterému budou podrobeny i "centralizované žádosti o udělení SPC" definované v souběžných návrzích o SPC na léčivé přípravky a na ochranu rostlin. Žadatel bude mít možnost podat "kombinovanou" žádost o udělení jednotného SPC (pro ty státy EU, v nichž má základní patent jednotný účinek) a národního SPC (pro ostatní členské státy).
Nařízení v angličtině (bez příloh):
Nepřehlédněte, že Evropská komise otevřela možnost vyjádřit se k návrhům všech čtyř nařízení, a to v termínu do 4. července 2023:
Jednotný postup pro vydávání DOO u léčivých přípravků a přípravků na ochranu rostlin
Ochranné známky
Dne 23.12.2015 byla zveřejněna Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 ze dne 16. prosince 2015, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách - český text
Směrnice vstoupila v platnost dne 13. 1 2016.
Pro implementaci nové směrnice poběží od tohoto dne lhůta 36 měsíců.
Dne 24.12.2015 bylo zveřejněno Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2424 ze dne 16. prosince 2015, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Společenství a nařízení Komise (ES) č. 2868/95, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství, a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 2869/95 o poplatcích placených Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) - český text
Nařízení vstupilo v platnost dne 23.3.2016.
Dne 16. 6. 2017 bylo zveřejněno Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (kodifikované znění). Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a použije se ode dne 1. října 2017. Tímto nařízením se zrušuje Nařízení (ES) č. 207/2009.
Dne 8. srpna 2017 bylo v Úředním věstníku EU zveřejněno Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1430 ze dne 18. května 2017, kterým se doplňuje nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Evropské unie a zrušují nařízení Komise (ES) č. 2868/95 a (ES) č. 216/96 a Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1431 ze dne 18. května 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Evropské unie. Tato nařízení vstupují v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a použijí se ode dne 1. října 2017 (s výjimkami uvedenými v článku 81 odst. 2 resp. 38 odst. 2).
S ohledem na nutnost přečíslování některých článků těchto nařízení kvůli zajištění návaznosti odkazů na kodifikované nařízení, byla obě tato nařízení zrušena a nahrazena Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/625 a Prováděcím nařízením Komise (EU) 2018/626 . Uvedená nařízení byla zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie dne 24. 4. 2018 a v platnost vstupují dvacátým dnem po vyhlášení.
Zeměpisná označení
Evropská komise zveřejnila na svých stránkách studii o ochraně zeměpisných označení pro nezemědělské výrobky ve vnitřním trhu
Cílem studie je poskytnout informace o chráněných a potenciálně chráněných zeměpisných označeních pro nezemědělské výrobky ve 27 členských státech Evropské unie, v Lichtenštejnsku, na Islandu, v Norsku a ve Švýcarsku a dále posoudit, zda by měl být zaveden jednotný systém ochrany pro tato označení v EU. Jak známo, dosud existuje na úrovni EU pouze ochrana zeměpisných označení pro potraviny, zemědělské produkty, vína a lihoviny.
Studie a další informace v angličtině
Systém jednotné patentové ochrany a Jednotný patentový soud
Od 1. června tohoto roku zahájí svoji činnost Jednotný patentový soud (UPC) a bude tím zároveň spuštěn celý systém jednotné patentové ochrany (UPP) v Evropě. Od tohoto data vstoupí v platnost Dohoda o Jednotném patentovém soudu (UPCA) a začnou se uplatňovat dvě nařízení EU, kterými se zavádí jednotný patent. V platnost rovněž vstoupí sekundární právní rámec Evropské patentové organizace pro jednotný patent, zejména Pravidla týkající se jednotné patentové ochrany, která formálně pověřují Evropský patentový úřad (EPÚ) správou jednotného patentu.
Co to bude znamenat pro naše uživatele?
Je především třeba upozornit na to, že i když ČR Dohodu o Jednotném patentovém soudu (UPCA) neratifikovala, neznamená to, že by naši uživatelé neměli možnost získat jednotný patent nebo že by se na ně nevztahovala pravomoc UPC. Jednotný patent sice nebude platit na území ČR, uživatelé z ČR však o něj mohou žádat s tím, že jednotný patent se bude týkat území těch zúčastněných členských států EU, které Dohodu ratifikovaly. K 1. červnu 2023 půjde o Rakousko, Belgii, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francii, Německo, Itálii, Lotyšsko, Litvu, Lucembursko, Maltu, Nizozemsko, Portugalsko, Slovinsko a Švédsko.
Již tři měsíce před za zahájením činnosti UPC, tedy od 1. března 2023, začne běžet počáteční období (tzv. sunrise period), během něhož již bude možné u UPC provést vynětí „klasického“ evropského patentu z jeho pravomoci a u soudu se budou moci zaregistrovat patentoví zástupci. U Evropského patentového úřadu, který bude jednotné patenty udělovat, je již od 1. ledna 2023 možné podat dřívější žádost o jednotný patent nebo požádat o odklad vydání rozhodnutí o udělení evropského patentu.
Jednotný patentový soud -> Vynětí z pravomoci Jednotného patentového soudu (tzv. „opt-out“)
Udělené evropské patenty, které jsou ke dni 1. 6. 2023 platné, mohou být po tomto datu napadeny návrhem na zrušení u Jednotného patentového soudu, pokud před podáním návrhu nebudou na základě žádosti majitele patentu z působnosti UPC vyňaty. To se týká se všech nyní platných EP, byť udělených v minulosti, včetně patentů českých majitelů, s tím, že zrušení Jednotným patentovým soudem bude mít účinky v těch státech, které budou k datu podání návrhu na zrušení patentu smluvní stranou Dohody o zřízení Jednotného patentového soudu (nyní 17 evropských států). V ostatních státech bude případný zrušovací proces probíhat stejně jako v současné době. Žádost o vyjmutí (opt-out) je možné podat prostřednictvím systému CMS UPC. Doporučujeme konzultaci s patentovým zástupcem nebo specializovaným advokátem. Podrobné pokyny k žádosti o „opt-out“ jsou k dispozici na webových stránkách UPC a v systému CMS.
Registrace patentových zástupců
Podle čl. 48 odst. 1 UPCA mohou být strany před UPC zastupovány právníky oprávněnými k zastupování před soudem smluvního členského státu. Ti se mohou jako zástupci registrovat přímo v systému správy případů (CMS).
Podle čl. 48 odst. 2 UPCA mohou být strany alternativně zastoupeny evropskými patentovými zástupci, kteří jsou oprávněni jednat jako kvalifikovaní zástupci před Evropským patentovým úřadem a kteří mají příslušnou kvalifikaci, například evropské osvědčení pro patentové spory (EPLC). Během přechodného období jednoho roku od vstupu UPCA v platnost bude za odpovídající kvalifikaci považováno několik dalších osvědčení uvedených v Pravidlech o evropském osvědčení pro patentové spory a dalších vhodných kvalifikacích.
Evropští patentoví zástupci, kteří chtějí zastupovat strany před UPC, mohou prostřednictvím CMS požádat o zápis do seznamu oprávněných zástupců buď předložením svého EPLC nebo podáním žádosti o uznání jiné vhodné kvalifikace (právnický diplom nebo uznání národního kurzu během přechodného období).
Více informací o EPLC a jiných vhodných kvalifikacích, jakož i o zápisu do seznamu zástupců, jsou k dispozici na webových stránkách UPC a v Pravidlech pro EPLC přijatých správním výborem.
Na webových stránkách UPC jsou rovněž zveřejněny praktické informace k zahájení počátečního období („sunrise period“) a systému CMS.
Evropský patentový úřad
S cílem podpořit uživatele při včasném zavádění jednotného patentu se EPÚ rozhodl zavést dvě přechodná opatření, která se vztahují na evropské patentové přihlášky, jež dosáhly závěrečné fáze řízení o udělení patentu. Tato opatření jsou k dispozici před spuštěním systému jednotné patentové ochrany, tedy již od 1. ledna 2023.
Obě přechodná opatření spolu souvisejí, ale z procesního hlediska jsou oddělená. Týkají se evropských patentových přihlášek, u nichž bylo odesláno sdělení podle pravidla 71 odst. 3 EPC, jde tedy o přihlášky, které se dostaly do závěrečné fáze řízení o udělení patentu. Jakmile průzkumové oddělení rozhodne, že evropský patent lze udělit, musí přihlašovatele informovat o znění, na jehož základě tak hodlá učinit. Toto znění je přihlašovateli sděleno odesláním sdělení podle pravidla 71 odst. 3 EPC, ve kterém je přihlašovatel vyzván, aby zaplatil poplatky za udělení a zveřejnění a aby ve lhůtě čtyř měsíců, kterou nelze prodloužit, předložil překlad nároků do dvou úředních jazyků EPÚ jiných, než je jazyk řízení. Pokud přihlašovatel v této lhůtě zaplatí poplatky a předloží překlady, má se za to, že schválil znění, ve kterém má být evropský patent udělen.
Dřívější žádost o jednotný patent
Přihlašovatelé mají od 1. ledna 2023 možnost podat dřívější žádost o jednotný účinek již před spuštěním jednotného patentového systému. To umožní EPÚ zapsat jednotný účinek ihned při spuštění systému, pokud jsou splněny všechny odpovídající požadavky. Dřívější žádosti o jednotný účinek lze podávat pouze pro evropské patentové přihlášky, u nichž bylo odesláno sdělení podle pravidla 71 odst. 3 EPC.
Pokud jsou splněny požadavky pro zápis jednotného účinku stanovené v Pravidlech týkajících se jednotné patentové ochrany, EPÚ zapíše jednotný účinek po spuštění systému jednotné patentové ochrany a sdělí žadateli datum tohoto zápisu. V opačném případě vyzve žadatele k případné nápravě nedostatků nebo žádost zamítne. Žadatelé obdrží sdělení o výsledku své žádosti o jednotný účinek nejdříve několik dní po zveřejnění oznámení o udělení příslušného evropského patentu v Evropském patentovém věstníku po spuštění systému jednotné patentové ochrany. EPÚ však bude žadatele informovat o formálních nedostatcích již před vstupem Pravidel týkajících se jednotné patentové ochrany v platnost, čímž jim dá možnost včas provést nápravu.
Pokud byla dřívější žádost o jednotný účinek podána před 1. lednem 2023 nebo pokud nebylo odesláno sdělení podle pravidla 71 odst. 3 EPC, nelze ji považovat za žádost o jednotný účinek. Žadatel o tom bude informován a bude moci žádost podat znovu, jakmile budou splněny podmínky. Možnost podávat dřívější žádosti bude k dispozici pouze do data spuštění systému jednotné patentové ochrany.
Nejvhodnější formou podání žádosti o jednotný účinek je podání online. Formulář 7000 (žádost o jednotný účinek) je k dispozici jak v systému Online podání (eOLF), tak i v systému Online podání 2.0. Při použití online podání se důrazně doporučuje použít formulář 7000, který je k dispozici na webových stránkách EPÚ. Žádost o jednotný účinek lze podat také osobně, poštou nebo faxem, v těchto případech se rovněž důrazně doporučuje použít formulář 7000 a před jeho vyplněním si pozorně přečíst vysvětlivky.
Odklad udělení
Přihlašovatelé mají možnost požádat o odklad vydání rozhodnutí o udělení evropského patentu poté, co úřad odešle sdělení podle pravidla 71 odst. 3 EPC a před schválením znění, ve kterém má být evropský patent udělen. Díky tomu bude možné evropskému patentu, který by jinak byl udělen před zahájením nového systému, udělit jednotnou patentovou ochranu a přihlašovatelé tak nepřijdou o možnost získat jednotný patent.
O jednotnou patentovou ochranu lze totiž požádat pouze pro evropský patent udělený ke dni nebo po dni použitelnosti nařízení (EU) č. 1257/2012[4]. Podle EPC nabývá rozhodnutí o udělení evropského patentu účinnosti dnem, kdy je oznámení o udělení patentu zveřejněno v Evropském patentovém věstníku. EPÚ na žádost přihlašovatele odloží vydání rozhodnutí o udělení evropského patentu tak, aby bylo oznámení o udělení patentu zveřejněno v Evropském patentovém věstníku v den spuštění systému jednotné patentové ochrany nebo bezprostředně po něm. Platná žádost tak umožní udělení jednotné patentové ochrany.
EPÚ umožňuje podání žádosti o odklad vydání udělení od 1. ledna 2023. Žádost o odklad lze navíc platně podat pouze u evropských patentových přihlášek, u nichž byl přihlašovatel informován o znění, ve kterém má být evropský patent udělen, podle pravidla 71 odst. 3 EPC, ale toto znění ještě nebylo schváleno. Žádost o odklad podaná ve stejný den, kdy bylo schváleno znění, ve kterém má být evropský patent udělen, se považuje za platně podanou. Žádost o odklad musí být podána na formuláři 2025, který je k dispozici na webových stránkách EPÚ. Žádost, která nebude splňovat tyto požadavky, se bude považovat za nepodanou. Žádosti o odklad vydání rozhodnutí lze podávat pouze do data spuštění systému jednotné patentové ochrany.
Změna Dohody o jednotném patentovém soudu
Vzhledem k tomu, že bylo nezbytné uvést Dohodu o Jednotném patentovém soudu (UPCA) do souladu s důsledky brexitu a vystoupení Spojeného království z UPCA, Správní výbor jednotného patentového soudu přijal dne 26.6 na základě čl. 87 odst. 2 UPCA rozhodnutí o změně dohody s cílem uvést ji do souladu s právem Evropské unie. V důsledku toho bude jedna ze sekcí ústřední komory Soudu prvního stupně nově zřízena v Miláně. Zároveň došlo k úpravě rozdělení pravomocí jednotlivých sekcí.
Podle čl. 87 odst. 2 UPCA může správní výbor změnit dohodu za účelem jejího uvedení do souladu s mezinárodní smlouvou týkající se patentů nebo s právem Unie. Vystoupení Spojeného království z Evropské unie, a v důsledku toho i z UPCA, představuje změnu v unijním právu, která umožňuje použít tento zjednodušený postup revize.
Čl. 87 odst. 3 UPCA stanoví, že rozhodnutí správního výboru přijaté podle čl. 87 odst. 2 UPCA nenabude účinku, pokud do dvanácti měsíců ode dne přijetí rozhodnutí smluvní členský stát prohlásí na základě svých příslušných národních rozhodovacích postupů, že si nepřeje být tímto rozhodnutím vázán. V zájmu zajištění právní jistoty by proto měla každá změna provedená zjednodušeným postupem nabýt účinku až dvanáct měsíců po vydání rozhodnutí.
Po přijetí tohoto rozhodnutí byly zahájeny přípravné práce, které zajistí, že změny, které jsou předmětem tohoto rozhodnutí, budou plně a okamžitě funkční v okamžiku vstupu tohoto rozhodnutí v účinnost.
Jednotná patentová ochrana (UPP)
Na okraj Rady pro konkurenceschopnost byla dne 19. 2. 2013 podepsána 24 členskými státy Evropské unie včetně České republiky Dohoda o jednotném patentovém soudu. Bližší informace lze nalézt na: www.mpo.cz a http://www.consilium.europa.eu/homepage/highlights/agreement-on-unified-patent-court-signed?lang=en .
Evropská unie se přiblížila zavedení patentu s jednotným účinkem (jednotný patent) a vytvoření jednotného patentového soudnictví. Evropský parlament a Rada podpořily v prosinci 2012 tzv. „patentový balíček“ a přijaly dvě nařízení, která jsou jeho součástí.
Patentový balíček sestává ze tří částí:
a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2012 (pdf, 797 kB), kterým se provádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany1. Nařízení využívá již existujícího systému udělování evropských patentů podle Evropské patentové úmluvy z roku 1973. Evropské patenty uděluje Evropský patentový úřad se sídlem v Mnichově, a to pro jednotlivé členské státy Evropské patentové organizace podle volby přihlašovatele. Udělený evropský patent má v určeném státě stejný účinek, jako patent národní. Podmínkou je, že majitel patentu po jeho udělení provede validaci, tj podá u úřadů průmyslového vlastnictví určených států překlad patentového spisu do úředního jazyka tohoto státu a zaplatí předepsaný poplatek. Výjimku tvoří členské státy, které přistoupily k tzv. Londýnské dohodě a překlady v plném rozsahu nevyžadují. Za udržování evropského patentu platí majitel roční udržovací poplatky v každém státě zvlášť. Nařízení nově poskytne majitelům patentů možnost do jednoho měsíce po udělení evropského patentu požádat Evropský patentový úřad o vyznačení jednotného účinku ve všech členských státech EU kromě Španělska a Itálie, které se do tohoto režimu nezapojily. Hlavním rysem jednotného patentu je jeho jednotná povaha, to jest, že poskytuje jednotnou ochranu a má stejný účinek ve všech zúčastněných členských státech. V důsledku toho může být jednotný patent omezen, převeden nebo zrušen pouze ve vztahu ke všem zúčastněným členským státům. Zjednoduší se udržování patentů v platnosti, protože majitelé patentů s jednotným účinkem budou platit jednotný roční udržovací poplatek Evropskému patentovému úřadu.
b) Nařízení Rady /EU) č. 1260/2012 (pdf, 746 kB), kterým se provádí posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany, pokud jde o příslušná ustanovení o překladu2. Podle nařízení bude patent udělen v jednom z úředních jazyků Evropského patentového úřadu (angličtina, francouzština, němčina) a patentové nároky zveřejněny ještě ve zbývajících dvou jazycích. Dále budou k dispozici strojové překlady udělených patentů do všech úředních jazyků EU. V případě sporu majitel patentu musí na své náklady předložit překlad patentu do úředního jazyka státu EU, v němž má porušovatel bydliště či sídlo, nebo do jazyka státu, v němž došlo k porušení patentu, a dále do úředního jazyka státu, kde má sídlo příslušný soud.
c) Dohoda o jednotném patentovém soudu (pdf, 2,0 MB) vytváří zvláštní soudní systém pro projednávání sporů z porušení evropských patentů a patentů s jednotným účinkem. Systém bude obsahovat soudy první instance (ústřední, regionální a lokální komory) a jeden společný soud druhé instance. Ústřední komora bude sídlit v Paříži a bude mít pobočky v Londýně a v Mnichově. Členské státy budou mít možnost vytvořit si svou lokální komoru, popřípadě se několik států může dohodnout na vytvoření společné regionální komory. Soud bude projednávat spory z porušení a návrhy na zrušení evropských patentů a patentů s jednotným účinkem a dodatkových ochranných osvědčení udělených na základě takových patentů. Soud druhé instance bude sídlit v Lucemburku. Nový soudní systém zjednoduší vedení sporů z evropských patentů. Až doposud musel majitel evropského patentu v případě porušení vést soudní spor v každém státě, kde k porušení patentu došlo. Nový systém mu poskytne možnost domáhat se svých práv najednou, u jediného soudu.
Dohoda o jednotném patentovém soudu byla podepsána 25 členskými státy Evropské unie včetně České republiky na okraj Rady pro konkurenceschopnost dne 19. 2. 2013.
Dohoda UPC a obě zmíněná nařízení, tedy celý patentový balíček, začne pro území daných států fungovat v závislosti na vývoji ratifikačního procesu Dohody UPC. Jednotný patent bude mít účinek v těch státech, které Dohodu UPC ratifikovaly.
Podmínkou začátku účinnosti patentového balíčku je ratifikace Dohody UPC v alespoň 13 státech, mezi nimiž nesmí chybět Německo, Francie a Velká Británie. Účinky na další území se pak dále budou rozšiřovat tak, jak budou jednotlivé státy ratifikační proces ukončovat, a nastanou pro danou zemi vždy prvním dnem čtvrtého měsíce po uložení ratifikační listiny, nebo listiny o přistoupení.
Zavedením patentu s jednotným účinkem by mělo být dosaženo deklarovaného cíle, tedy možnosti získání patentu na vynález v předmětných evropských zemích snáze a levněji, to platí nejen pro tuzemské podniky, ale i pro přihlašovatele z jiných zemí, včetně např. Spojených států, Ruska nebo Číny.
Výše udržovacích poplatků za evropský patent s jednotným účinkem byla schválena na zasedání Užšího výboru Správní rady Evropské patentové organizace v červenci 2015.
| Sazebník udržovacích poplatků za evropský patent s jednotným účinkem |
|
|---|---|
| Eur | |
| za druhý rok | 35 |
| za třetí rok | 105 |
| za čtvrtý rok | 145 |
| za pátý rok | 315 |
| za šestý rok | 475 |
| za sedmý rok | 630 |
| za osmý rok | 815 |
| za devátý rok | 990 |
| za desátý rok | 1 175 |
| za jedenáctý rok | 1 460 |
| za dvanáctý rok | 1 775 |
| za třináctý rok | 2 105 |
| za čtrnáctý rok | 2 455 |
| za patnáctý rok | 2 830 |
| za šestnáctý rok | 3 240 |
| za sedmnáctý rok | 3 640 |
| za osmnáctý rok | 4 055 |
| za devatenáctý rok | 4 455 |
| za dvacátý rok | 4 855 |
Poplatek za opožděnou platbu udržovacího poplatku činí 50% z jeho hodnoty.
1Úřední věstník EU (L 361 z 31.12.2012 str. 1).
2Úřední věstník EU (L 361 z 31.12.2012 str. 89).
Jednotný patentový soud
Informace pro všechny majitele evropského patentu: Vynětí z pravomoci Jednotného patentového soudu (tzv. „opt-out“)
Již tři měsíce před za zahájením činnosti Jednotného patentového soudu (UPC), tedy od 1. března 2023, začne běžet počáteční období (tzv. sunrise period), během něhož již budou moci podle čl. 83 odst. 3 Dohody o Jednotném patentovém soudu (UPCA) přihlašovatelé a majitelé "klasického" evropského patentu, jakož i majitelé dodatkového ochranného osvědčení (SPC) vydaného pro výrobek chráněný "klasickým" evropským patentem, vyjmout svou přihlášku, patent nebo SPC z výlučné pravomoci UPC.
V důsledku toho nebude mít UPC pravomoc rozhodovat žádné soudní spory týkající se této přihlášky, patentu nebo SPC.
Pro platný „opt-out“ nebo zpětvzetí neoprávněného vynětí podle pravidel 5 a 5A Jednacího řádu UPC musí být splněny následující podmínky:
- „opt-out“ lze učinit pouze ve vztahu ke všem státům, pro které byl evropský patent udělen nebo které byly v přihlášce určeny,
- „opt-out“ je možné učinit pouze za podmínky, že dosud nebyla u UPC podána žaloba týkající se této přihlášky, patentu nebo SPC, a
- žádost o „opt-out“ lze podat pouze prostřednictvím systému správy případů (CMS) Jednotného patentového soudu.
Podrobné pokyny k žádosti o „opt-out“ jsou k dispozici v systému CMS, který je dostupný na webových stránkách UPC.
Výlučná pravomoc Jednotného patentového soudu se podle článku 3 UPCA vztahuje nejen na evropské patenty s jednotným účinkem, ale i na evropské patenty, které dosud nezanikly ke dni vstupu této dohody v platnost, nebo byly uděleny po tomto dni, dodatková ochranná osvědčení vydaná pro výrobky chráněné evropským patentem a evropské patentové přihlášky, které nebyly vyřízeny ke dni vstupu této dohody v platnost nebo byly podány po tomto dni.
Jednotný patentový soud bude mít podle článku 32 UPCA výlučnou pravomoc pro:
a) žaloby týkající se skutečného nebo hrozícího porušování patentů a dodatkových ochranných osvědčení a související právní prostředky na jejich ochranu, včetně protižalob týkajících se licencí;
b) žaloby na prohlášení o neporušení patentů a dodatkových ochranných osvědčení;
c) žaloby na předběžná nebo ochranná opatření a soudní zákazy;
d) žaloby na zrušení patentů a na prohlášení neplatnosti dodatkových ochranných osvědčení;
e) protižaloby týkající se zrušení patentů a prohlášení neplatnosti dodatkových ochranných osvědčení;
f) žaloby týkající se škod nebo náhrad souvisejících s prozatímní ochranou zajištěnou na základě zveřejněné evropské patentové přihlášky;
g) žaloby týkající se využívání vynálezu před udělením patentu nebo práva založeného na předchozím využívání vynálezu;
h) žaloby na zaplacení náhrady za licence podle článku 8 nařízení (EU) č. 1257/2012, a
i) žaloby týkající se rozhodnutí Evropského patentového úřadu přijatých při plnění úkolů uvedených v článku 9 nařízení (EU) č. 1257/2012.
K projednávání žalob týkajících se patentů a dodatkových ochranných osvědčení, které byly z výlučné pravomoci UPC vyňaty budou i nadále příslušné národní soudy smluvních členských států.
Vynětí z výlučné pravomoci UPC bude možné provést i po zahájení činnosti UPC, a to po dobu přechodné období stanoveného v čl. 83 odst. 1 UPCA, které bude trvat sedm let od vstupu dohody v platnost. Toto období může být správním výborem soudu prodlouženo až o dalších sedm let.
Doporučujeme pečlivě zvážit, jakou strategii ve vztahu ke svým evropským přihláškám, evropským patentům a SPC zvolíte, zda je ponecháte ve výlučné pravomoci Jednotného patentového soudu či je z této výlučné pravomoci vyjmete.
Podrobnější informace k vynětí z výlučné pravomoci UPC ve formě otázek a odpovědí (pdf, 158 kB).
Dohoda o Jednotném patentovém soudu
Přehled ratifikací Dohody o Jednotném patentovém soudu
Právní dokumenty vydané Jednotným patentovým soudem
Otázky a odpovědi ohledně Jednotného patentového soudu
Brexit
Dosažení dohody o budoucím vztahu EU a UK
Na Štědrý den oznámily vyjednávací týmy dosažení dlouho očekávané dohody o budoucím vztahu EU a UK. K 31. prosinci 2020 skončilo přechodné období a v období od 1. ledna do 30. dubna 42021 byla Dohoda o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé prováděna prozatímně. Dne 28. dubna 2021 Dohodu dodatečně schválily i Evropský parlament a 1. května 201 toto období skončilo. Dohoda, která tak vstoupila v plnou účinnost. Dohoda obsahuje mimo jiné i část týkající se duševního vlastnictví.Výňatek z části druhé Obchod, doprava, rybolov a další ujednání textu Dohody, který se týká přímo práv průmyslového vlastnictví je dostupný zde (pdf, 150 kB), celý text Dohody je k dispozici zde (pdf, 13,5 MB).
1. Úvod
Dne 31. ledna 2020 vystoupilo Spojené království (UK) na základě Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (celý text Dohody je k dispozici zde (pdf, 4,9 MB)).
Dne 29. března 2017 předalo Spojené království (UK) Evropské radě v souladu s čl. 50 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU) oznámení o svém záměru vystoupit z Evropské unie. V této souvislosti bylo nutné mj. vyřešit otázky pokračování ochrany některých práv průmyslového vlastnictví, která jsou chráněna EU, na území Spojeného království, vyčerpání práv vyplývajících z těchto práv průmyslového vlastnictví a zacházení s přihláškami těchto práv v období po skončení celého procesu brexitu.
Výše uvedené otázky byly pro "přechodné období" od 1. února 2020 do 31. prosince 2020 upraveny Dohodou o vystoupení. Během tohoto období byl v oblasti průmyslového vlastnictví z velké části zachován status quo a právo EU zůstalo, až na výjimky, vůči a v UK nadále účinné.
2. Ochrana v EU
Na přelomu června a července 2020 zveřejnila Evropská komise technická sdělení k připravenosti týkající se ochranných známek a (průmyslových) vzorů), dodatkových ochranných osvědčení pro léčivé přípravky a přípravky na ochranu rostlin, vyčerpání práv a zeměpisných označení (viz níže).
Dne 9. července 2020 pak bylo zveřejněno všeobecné Sdělení Evropské komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a výboru regionů k připravenosti na konci přechodného období mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím. Sdělení se mimo jiné v oddílu G. 1 zabývá právy duševního vlastnictví a uvádí se zde následující:
„Během přechodného období je Spojené království součástí jednotného trhu EU. Vlastník práva duševního vlastnictví, jako je ochranná známka EU, se proto v současné době takové ochranné známky nemůže dovolávat, aby bránil přepravě zboží ze Spojeného království do Evropské unie, pokud bylo zboží uvedeno na trh ve Spojeném království pod touto ochrannou známkou vlastníkem práva nebo s jeho souhlasem („zásada vyčerpání“ práv udělených právem duševního vlastnictví) a naopak.
Od 1. ledna 2021 nebudou moci obchodníci v Evropské unii při nákupu výrobků ze Spojeného království vůči vlastníkům práv vyčerpání uplatňovat.
Rada podnikům a státním správám členských států:
Podniky zapojené do paralelního dovozu ze Spojeného království by měly revidovat svá obchodní ujednání.
Kromě toho od 1. ledna 2021, zatímco stávající jednotná práva duševního vlastnictví EU (ochranné známky EU, (průmyslové) vzory Společenství, práva Společenství k odrůdám rostlin a zeměpisná označení) zůstanou chráněna podle článků 54 a 57 Dohody o vystoupení, budou mít všechna nová jednotná práva EU omezenou územní působnost, protože již nebudou mít ve Spojeném království účinky.
Rada podnikům a státním správám členských států: Zainteresované strany by v případě potřeby měly přijmout nezbytná opatření k zajištění ochrany budoucích práv duševního vlastnictví ve Spojeném království.“
Podrobnější informace jsou obsaženy v následujících jednotlivých sděleních.
Ochranné známky a průmyslové vzory
Sdělení Evropské komise zainteresovaným stranám k vystoupení Spojeného království a předpisům EU v oblasti ochranných známek Evropské unie a (průmyslových) vzorů společenství (pdf, 134 kB)
EUIPO má na svých webových stránkách průběžně aktualizovaný souhrnný přehled informací týkajících se dopadu vystoupení Velké Británie z EU na ochranné známky EU a vzory Společenství.
Patenty a dodatková ochranná osvědčení
Odchod Spojeného království z EU nemá vliv na současný evropský patentový systém, který se řídí Evropskou patentovou úmluvou (není součástí práva EU), a Dohoda se proto o něm nezmiňuje.
Vzhledem k tomu, že systém tzv. jednotného patentu (evropský patent s jednotným účinkem) a Jednotný patentový soud nejsou dosud funkční, dohoda jejich budoucí podobu také neupravuje.
Sdělení Evropské komise zainteresovaným stranám k vystoupení Spojeného království a předpisům EU v oblasti dodatkových ochranných osvědčení pro léčivé přípravky a přípravky na ochranu rostlin (pdf, 85 kB)
Zeměpisná označení a označení původu
Sdělení Evropské komise zainteresovaným stranám k vystoupení Spojeného království a předpisům EU v oblasti zeměpisných označení (pdf, 102 kB)
Informace o ochraně zeměpisných označení v UK po uplynutí přechodného období.
Vyčerpání práv duševního vlastnictví
Sdělení Evropské komise zainteresovaným stranám k vystoupení Spojeného království a předpisům EU v oblasti vyčerpání práv duševního vlastnictví (pdf, 85 kB)
Informace o situaci po brexitu jsou dostupné na webových stránkách Úřadu duševního vlastnictví Spojeného království (UKIPO).
Mezinárodní ochrana
Mezinárodni organizace duševního vlastnictví (WIPO) zveřejnila koncem července 2020 na svých webových stránkách informace o dopadu konce přechodného období pro uživatele Madridského systému pro mezinárodní zápis ochranných známek a Haagského systému pro mezinárodní zápis průmyslových vzorů
Madridský systém
Dohoda o vystoupení Spojeného království (UK) z Evropské unie (EU) stanoví konec přechodného období na 31. prosince 2020. Vláda Spojeného království informovala Mezinárodní úřad WIPO o krocích, které podnikla, aby před koncem přechodného období zajistila na území UK pokračování ochrany mezinárodně zapsaných ochranných známek s účinností pro EU a zajistila práva přihlašovatelů nevyřízených mezinárodních přihlášek a vlastníků mezinárodních zápisů s vyznačením EU na konci přechodného období.
Další informace o těchto krocích jsou k dispozici v informačním sdělení č. 54/2020 (pdf, 66 kB).
Soubor otázek a odpovědí týkajících se Brexitu na webových stránkách WIPO.
Podrobnosti týkající se kroků zavedených Spojeným královstvím jsou uvedeny v části „Pokyny – změny v oblasti zápisů mezinárodních ochranných známek po 1. lednu 2021“ na webových stránkách UKIPO.
Informace o zachování práv ve Velké Británii během přechodného období naleznete v informačním oznámení WIPO č. 2/2020 (pdf, 60 kB).
Další informace jsou dostupné (v angličtině) na formuláři UKIPO TM28 (pdf, 250 kB) (Žádost o záznam souběžného zápisu o tom, že chráněná mezinárodní ochranná známka (UK) nahrazuje zapsanou ochrannou známku Spojeného království).
Haagský systém
Vláda Spojeného království informovala Mezinárodní úřad WIPO o změnách účinných od 1. ledna 2021 týkajících se zajištění pokračovaní ochrany ve Spojeném království průmyslovým vzorům, které jsou chráněny v EU před koncem přechodného období prostřednictvím mezinárodních zápisů, a zachování práv přihlašovatelů nevyřízených mezinárodních přihlášek a vlastníků mezinárodních zápisů s vyznačením EU na konci přechodného období.
Další informace o těchto změnách jsou k dispozici v informačním sdělení č. 31/2020 (pdf, 67 kB).
Soubor otázek a odpovědí týkajících se Brexitu na stránkách WIPO.
Podrobnosti týkající se kroků přijatých Spojeným královstvím jsou uvedeny v části „Pokyny - mezinárodně chráněné (průmyslové) vzory EU po 1. lednu 2021“ na webových stránkách UKIPO.
Informace o zachování práv ve Velké Británii během přechodného období naleznete v informačním oznámení WIPO č. 2/2020 (pdf, 60 kB).
Prosazování práv duševního vlastnictví
Akční plán pro vymáhání práv duševního vlastnictví
Usnesení Rady o komplexním evropském plánu boje proti padělání a pirátství (pdf, 72 kB)
Evropské středisko pro sledování porušování práv duševního vlastnictví
Dne 19. dubna 2012 bylo přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 386/2012, kterým se Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) svěřují úkoly související s prosazováním práv duševního vlastnictví, včetně sdružování zástupců veřejného a soukromého sektoru v podobě Evropského střediska pro sledování porušování práv duševního vlastnictví. Úkolem Evropského střediska je zvyšování povědomí o významu duševního vlastnictví a výměna nejlepší praxe veřejného a soukromého sektoru, porozumění rozsahu a dopadu porušování práv duševního vlastnictví, seznamování s nástroji pro předcházení a řešení porušování práv duševního vlastnictví, včetně systémů sledování, on-line výměna informací souvisejících s prosazováním práv duševního vlastnictví mezi orgány členských států činnými v této oblasti, a podpora jejich spolupráce a další úkoly. Bližší informace lze nalézt na stránkách Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).
Bližší informace lze nalézt na stránkách Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).
