Úřad Evropské Unie pro duševní vlastnictví (dále též jen EUIPO) vydal v roce 2015 prostřednictvím Observatoře Zprávu, ze které vyplývá, že jen 9 % mikro podniků, malých a středních podniků (Small to medium-sized enterprices, dále též jen „SMEs“) v Evropě si registruje a chrání své duševní vlastnictví (dále též jen „IPRs“). EUIPO proto v roce 2015 pověřil externí společnost GfK¹ vytvořením Studie s cílem objasnit, proč si některé evropské SMEs svá IPRs chrání a jiné ne, s jakými problémy se nejčastěji setkávají a jak si myslí, že by se jejich problémy daly efektivněji řešit. Úplné znění studie je k dispozici na webových stránkách EUIPO

Vzorek podniků použitý ve studii byl sestaven tak, aby obsahoval dostatečně velké množství podniků různých velikostí a oborů, jako je:
• průmyslová výroba,
• stavebnictví,
• doprava, ubytovací a stravovací služby,
• velkoobchod a maloobchod,
• finanční, pojišťovací služby, reality, informační a komunikační služby, a další.
a byl vybrán z databází ORBIS² s databází EUIPO a PATSAT³, tak aby obsahoval jak společnosti, které svá IPRs registrují tak ty, které svá IPRs neregistrují.

Studie ukázala, že většina SMEs se pokládá za inovativní. Své inovace však chrání častěji použitím alternativních metod než klasickými prostředky IPRs ochrany a nejdůležitější je pro ně ochrana doménových jmen, následovaná ochranou ochranných známek. Řada SMEs však má o možnostech a způsobech ochrany svých inovací jen velmi malé povědomí. Nejčastějším zdrojem informací o IPRs pro SMEs jsou:
• účetní
• právníci
• internet
• národní IP úřady
• obchodní a profesní komory
• evropské a mezinárodní IP úřady

Nejvyšší znalost IPRs vykázaly společnosti činné ve finančním sektoru, nejnižší pak malé přepravní a stavební společnosti.
Studie identifikovala zejména:
1) důvody proč si SMEs registrují svá IPRs
2) nejčastěji a nejméně často registrovaná IPRs
3) nejčastěji porušovaná práva
4) nejčastější důsledky porušení IPRs
5) nejčastější prostředky řešení porušování práv
6) důvody proč si SMEs neregistrují svá IPRs, tj. obavy a překážky, které odrazují SMEs od ochrany jejich duševního vlastnictví
7) nápady a návrhy na změny současného systému, které by SMEs napomohly k častějšímu použití klasických prostředků IPRs ochrany

Ad 1) Důvody, proč si SMEs registrují svá IPRs:
• prevence napodobování zboží a služeb (79%)
• větší právní jistota (74%)
• zlepšení obrazu a zvýšení hodnoty podniku
• efektivnější vymáhání práv
• zlepšení vyjednávací pozice
• získání vyšších příjmů z licencí

Z jiné studie EUIPO⁴ porovnávající hospodářskou výkonnost evropských podniků bylo zjištěno, že příjmy SMEs, které vlastní IPRs, na zaměstnance jsou v průměru o 32 % vyšší než příjmy SMEs, které IPRs nevlastní.

Ad 2) Nejdůležitějšími a nejčastěji využívanými prostředky ochrany jsou:
• doménová jména (47%)
• obchodní tajemství – mlčenlivost (42%)
• ochranné známky a EUTMs (37%)
• průmyslové vzory (21%) a
• zeměpisná označení (13%)

Nejvíce přihlášek IPRs podávají malé podniky, z oborů převládá sektor průmyslové výroby, velko a maloobchod, doprava, ubytovací a stravovací služby.

Ad 3) Nejčastěji jsou porušována práva z:
• ochranných známek (55%)
• patentů (24%)
• průmyslových vzorů (15%)
• copyright (14%)
• užitných vzorů (12%)

Ad 4) Nejčastějšími důsledky porušení IPRs jsou:
• ztráta obratu (38%)
• poškození pověsti (36%)
• ztráta konkurenceschopnosti (33%)

Ad 5) Nejčastější prostředky řešení porušování práv:
• dvoustranné vyjednávání (43%)
• soudní procedura (33%)
• mediace (20%)
• žádost o zásah státní autority (11%)
• arbitráž (10%)

Ad 6) Důvody, proč si SMEs neregistrují svá IPRs:
• nevidí v ochraně žádné výhody (35%)
• neznají možnosti ochrany (13%)
• cena řízení o poskytnutí ochrany je příliš vysoká (10%)
• proces poskytnutí ochrany je moc dlouhý a komplikovaný (8%)
• snaha eliminovat jakékoliv budoucí těžkosti (7%) nebo spory (5%)

Ad 7) Okolnosti, za kterých by SMEs uvažovaly o registraci IPRs:
• pokud by byly ujištěny, že registrací získají dostatečnou ochranu
• pokud by bylo snadnější činit právní kroky a pokud by registrační proces byl jednodušší a přístupnější

Za největší pomoc by SMEs považovaly:
• zrychlení řízení (81%)
• zavedení speciálních procedur a mechanismů řešení IPRs sporů (66%)
• zlevnění řízení (66%)
• zjednodušení řízení (63%), dále:
• zlepšení přístupu k IPRs databázím
• snížení registračních a udržovacích nákladů
• zrychlení, zjednodušení a zlevnění soudního řízení
• finanční podporu
• příručky a poradenství

Co může být ještě zlepšeno:
• vytvoření systému SMEs network (29% SMEs vyjádřilo zájem o účast v systému SMEs network, skupině, kde by mohly diskutovat nejlepší zkušenosti a největší problémy, se kterými se setkávají při vytváření, užívání, hájení a vymáhání IPRs. Větší zájem o vytvoření takové skupiny je mezi SMEs, které svá IPRs registrují (39%) než těmi, které je neregistrují (22%))

Závěr:
Výsledky studie ukazují, že v oblasti malých a středních podniků a registrace jejich IPRs existuje stále ještě velký prostor ke zlepšení. Aby se posílila chuť SMEs chránit si svá IPRs bude zapotřebí ze strany státní správy provést celou řadu změn. Přitom bude třeba vzít v úvahu zejména velikost podniku, jeho umístění, odvětví, obrat a strategii.

Popis problematiky:
SMEs se dělí na mikro (1-9 zaměstnanců), malé (10-49 zaměstnanců) a střední (50-249 zaměstnanců). SMEs představují 99 % společností v EU (přibližně 21 milionů společností), poskytují 2/3 pracovních míst v soukromém sektoru (zaměstnávají zhruba 33 milionů osob) a přispívají více než 1/2 k celkové přidané hodnotě vytvářené podniky v EU. Devět z deseti SMEs podniků jsou mikro podniky s méně než deseti zaměstnanci.

SMEs jsou základním zdrojem podnikatelského ducha a inovací, které jsou pro konkurenceschopnost evropských společností zásadní. Politika EU v oblasti SMEs má za cíl zajistit, aby politiky a opatření Unie byly k malým podnikům vstřícné a přispívaly k tomu, aby se Evropa stávala atraktivnějším místem pro zakládání firem a podnikání.

Jen malý počet SMEs v Evropě si registruje a chrání své duševní vlastnictví. Důvody se liší podle velikosti společnosti. U mikro podniků je hlavním důvodem nedostatek povědomí o IPRs, u malých podniků přesvědčení, že ochrana IPRs nepřináší žádné výhody, zatímco střední podniky si myslí, že jejich duševní vlastnictví není dostatečně inovativní. EUIPO ve snaze zjistit proč tomu tak je a co by napomohlo zlepšení situace, pověřila v roce 2015 společnost GfK vytvořením Studie k objasnění situace.

Ze studie vyplynulo, že menší SMEs často nemají dostatek zdrojů na ochranu svých IPRs ani právní oddělení, které by se ochranou IPRs zabývalo. Většina SMEs však má své účetní a je to často jediné externí místo, kde získávají informace týkající se podniku. Zatímco mikro podniky využívají právě účetní, velké podniky dávají přednost právnímu poradenství. Dalším velmi efektivním zdrojem informací o IPRs je internet. Z průzkumu vyplynulo, že čím je společnost větší, tím větší je znalost IPRs, nejlépe jsou na tom střední podniky.

Ochota hájit svá práva a volba prostředků ochrany jsou úzce spjaty s velikostí společnosti. Čím menší společnost, tím menší ochota hájit svá práva. Náklady a délka řízení jsou hlavními důvody, proč se všechny SMEs bez rozdílu velikosti vyhýbají soudním řízením jako prostředkům ochrany svých IPRs. Naproti tomu alternativní metody, jako třeba registrace doménových jmen, jsou zejména mikro podniky, popisovány jako velmi snadný a levný způsob ochrany práv.

Studie ukázala, že valná většina SMEs, které si zaregistrovaly svá IPRs zaznamenaly pozitivní dopad na jejich podnikání v podobě zlepšení své pověsti a důvěryhodnosti, zvýšení obratu a posílení dlouhodobých obchodů. Důvodů, proč si SMEs svá IPRs registrují je celá řada. Vedle výše zmíněných tím nejdůležitějším důvodem zůstává obava z napodobování.

Až 1/3 SMEs uvedla, že se setkala s porušováním svých IPRs (čím větší podnik tím častější porušení). Nejčastěji jsou porušována práva z ochranných známek, patentů a průmyslových vzorů. Postižená je celá řada úspěšných inovativních podniků všech velikostí, nejvíc postiženy jsou střední SMEs. Ačkoli panuje obava, že velké podniky mohou zneužívat svá IPRs jako prostředek k zastrašování SMEs cestou obviňování z porušení svých IPRs, jen malý počet SMEs se s podobnými praktikami setkal (jen 9% SMEs uvedlo, že bylo neoprávněně obviněno z porušení IPRs jiné společnosti). Pokud k takovému obvinění došlo, týkalo se nejčastěji ochranných známek (37%), patentů (23%) a průmyslových vzorů (14%).
------------------------------------------------

¹ GfK je čtvrtá největší organizaci pro mezinárodní výzkum trhu na světě;
² ORBIS je databáze, která poskytuje finanční a další informace o více než milionů evropských společností, sebrané z přihlašovacích a účetních záznamů, které tyto společnosti poskytují obchodním rejstříkům členských států EU;
³ PATSAT, rovněž známá jako EPO celosvětová patentová statistická databáze, je databáze obsahující informace o více než 90 milionech přihlášek z více než 80 zemí světa.
⁴ Intellectual property rights and firm performance in Europe: an economic analysis“ [Práva duševního vlastnictví a výkonnost firem v Evropě: ekonomická analýza], červen 2015.