Úřad průmyslového vlastnictví

secondlevel image

Společná prohlášení k praxi EUIPO a členských států EU

Dne 19. 6. 2012 vydal Soudní dvůr rozsudek ve věci C-307/10 „IP Translator“, v němž poskytl níže uvedené odpovědi na předběžné otázky:

  1. směrnice 2008/95 musí být vykládána v tom smyslu, že vyžaduje, aby přihlašovatel identifikoval výrobky nebo služby, pro které je ochrana prostřednictvím ochranné známky požadována, dostatečně jasně a přesně, aby tak příslušné orgány a hospodářské subjekty mohly na tomto pouhém základě určit rozsah ochrany poskytnuté ochranné známce;
  2. směrnice 2008/95 musí být vykládána v tom smyslu, že nebrání tomu, aby se pro identifikaci výrobků a služeb, pro které je ochrana prostřednictvím ochranné známky požadována, používala obecná označení uvedená v záhlavích tříd Niceského třídění, pokud je tato identifikace dostatečně jasná a přesná;
  3. přihlašovatel národní ochranné známky, který pro identifikaci výrobků nebo služeb, pro které je ochrana ochranné známky požadována, použije všechna obecná označení uvedená v záhlaví konkrétní třídy Niceského třídění, musí upřesnit, zda se jeho přihláška vztahuje na všechny výrobky nebo služby vyjmenované v abecedním seznamu této třídy, nebo pouze na některé z těchto výrobků nebo služeb. V případě, že by se přihláška vztahovala pouze na některé z uvedených výrobků nebo služeb, je přihlašovatel povinen upřesnit, o které výrobky nebo služby náležející do uvedené třídy se jedná.

Celý dokument verze 1.3 (pdf, 671 kB)

Celý dokument verze 1.2 (pdf, 509 kB)


Aktualizace Společného prohlášení o společné praxi týkající se obecných označení ze záhlaví tříd Niceského třídění

V souvislosti s účinností Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2424 ze dne 16. prosince 2015, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Společenství a nařízení Komise (ES) č. 2868/95, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství, a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 2869/95 o poplatcích placených Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), a to s ohledem na článek 28 odst. 5 a 28 odst. 8 bylo třeba aktualizovat znění Společného prohlášení o uplatňování rozsudku ve věci IP Translator.

Uplynutím přechodné lhůty, tj. dnem 24.9.2016 pro podání prohlášení o úmyslu chránit si uvedením záhlaví třídy Niceského třídění výrobků a služeb všechny výrobky nebo služby dané třídy, se u všech ochranných známek bez ohledu na datum jejich podání, které obsahují v seznamu výrobků a služeb záhlaví třídy, bude nadále rozsah ochrany vykládat pouze v doslovném významu použitých termínů záhlaví. V tomto smyslu bylo třeba ve Společném prohlášení upravit odlišné výklady pro použití záhlaví v seznamech výrobků a služeb.

 

Dne 19. 6. 2012 vydal Soudní dvůr rozsudek ve věci C-307/10 – „IP Translator“, v němž poskytl níže uvedené odpovědi na předběžné otázky:

  1. směrnice 2008/95 musí být vykládána v tom smyslu, že vyžaduje, aby přihlašovatel identifikoval výrobky nebo služby, pro které je ochrana prostřednictvím ochranné známky požadována, dostatečně jasně a přesně, aby tak příslušné orgány a hospodářské subjekty mohly na tomto pouhém základě určit rozsah ochrany poskytnuté ochranné známce;
  2. směrnice 2008/95 musí být vykládána v tom smyslu, že nebrání tomu, aby se pro identifikaci výrobků a služeb, pro které je ochrana prostřednictvím ochranné známky požadována, používala obecná označení uvedená v záhlavích tříd Niceského třídění, pokud je tato identifikace dostatečně jasná a přesná;
  3. přihlašovatel národní ochranné známky, který pro identifikaci výrobků nebo služeb, pro které je ochrana ochranné známky požadována, použije všechna obecná označení uvedená v záhlaví konkrétní třídy Niceského třídění, musí upřesnit, zda se jeho přihláška vztahuje na všechny výrobky nebo služby vyjmenované v abecedním seznamu této třídy, nebo pouze na některé z těchto výrobků nebo služeb. V případě, že by se přihláška vztahovala pouze na některé z uvedených výrobků nebo služeb, je přihlašovatel povinen upřesnit, o které výrobky nebo služby náležející do uvedené třídy se jedná.

V návaznosti na tento rozsudek Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM) a evropské národní úřady zahájily diskuzi o výkladu obecných označení ze záhlaví tříd Niceského třídění. Po dokončení revize všech obecných označení ze záhlaví tříd bylo dosaženo dohody, že 11 obecných označení ze záhlaví tříd nesplňuje požadavek jasnosti a přesnosti, který je stanoven v rozsudku ve věci „IP Translator“. Zbývajících 186 obecných označení ze záhlaví tříd je považováno za přijatelných pro klasifikaci.

Celý dokument verze 1.2 (pdf, 585 kB).

Celý dokument verze 1.1 (pdf, 430 kB)


Aktualizace Společného prohlášení o společné praxi týkající se obecných označení ze záhlaví tříd Niceského třídění

Komise expertů Niceské Unie rozhodla v rámci svého 25. zasedání rovněž o úpravě některých záhlaví tříd výrobků a služeb Niceského třídění. Na návrh EU byla z některých záhlaví tříd výrobků a služeb odstraněna (nebo vypuštěna) ta obecná označení, která postrádala potřebnou jasnost a přesnost pro potřeby třídění výrobků a služeb. Tyto závěry Komise byly promítnuty i do Společného prohlášení o společné praxi týkající se obecných označení ze záhlaví tříd Niceského třídění, které upravuje podmínky užívání těchto obecných označení. Z původních 11 obecných označení jich zbývá v záhlaví tříd nadále 5, které nesplňují požadavky jasnosti a přesnosti.

 

Dne 19. 6. 2012 vydal Soudní dvůr rozsudek ve věci C-307/10 – „IP Translator“, v němž poskytl níže uvedené odpovědi na předběžné otázky:

  1. směrnice 2008/95 musí být vykládána v tom smyslu, že vyžaduje, aby přihlašovatel identifikoval výrobky nebo služby, pro které je ochrana prostřednictvím ochranné známky požadována, dostatečně jasně a přesně, aby tak příslušné orgány a hospodářské subjekty mohly na tomto pouhém základě určit rozsah ochrany poskytnuté ochranné známce;
  2. směrnice 2008/95 musí být vykládána v tom smyslu, že nebrání tomu, aby se pro identifikaci výrobků a služeb, pro které je ochrana prostřednictvím ochranné známky požadována, používala obecná označení uvedená v záhlavích tříd Niceského třídění, pokud je tato identifikace dostatečně jasná a přesná;
  3. přihlašovatel národní ochranné známky, který pro identifikaci výrobků nebo služeb, pro které je ochrana ochranné známky požadována, použije všechna obecná označení uvedená v záhlaví konkrétní třídy Niceského třídění, musí upřesnit, zda se jeho přihláška vztahuje na všechny výrobky nebo služby vyjmenované v abecedním seznamu této třídy, nebo pouze na některé z těchto výrobků nebo služeb. V případě, že by se přihláška vztahovala pouze na některé z uvedených výrobků nebo služeb, je přihlašovatel povinen upřesnit, o které výrobky nebo služby náležející do uvedené třídy se jedná.

V návaznosti na tento rozsudek Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM) a evropské národní úřady se snažily dosáhnout jednotného výkladu požadavků nutných pro dosažení jasnosti a přesnosti při identifikaci výrobků a služeb v přihláškách k zápisu a snažily se vypracovat společný soubor kritérií. Úřady pro ochranné známky v Evropské unii tak vytvořily soubor zásad, které pomohou určit, který výraz je pro třídění dostatečně jasný a přesný.

Celý dokument (pdf, 563 kB)

 

Projekt Konvergenčního programu CP 4– Rozsah ochrany černobílých ochranných známek reflektuje požadavek na zvyšování právní jistoty, transparentnosti a předvídatelnosti ve prospěch uživatelů i průzkumových referentů. V rámci tohoto projektu se OHIM a některé evropské národní úřady dohodly na zásadách společné praxe ohledně ochranných známek v černobílém provedení a/nebo v odstínech šedé barvy. Tyto zásady vymezují mj. jednotné pojetí totožnosti porovnávaných ochranných známek/označení, vysvětlují pojem „nepatrný rozdíl“ (včetně konkrétních příkladů) a v případě práva přednosti a relativních důvodů pro zamítnutí stanovují, pokud jde o otázku totožnosti, princip „what you see is what you get“ (oproti „black and white covers all“). Předmětem tohoto Společného prohlášení je tedy sblížení různých přístupů k ochranným známkám v černobílém provedení a/nebo v odstínech šedé barvy, pokud jde o právo přednosti, relativní důvody a řádné užívání.

Celý dokument (pdf, 1,93 MB)

 

Projekt Konvergenčního programu CP 5 – Relativní důvody – pravděpodobnost záměny reflektuje požadavek na zvyšování právní jistoty, transparentnosti a předvídatelnosti ve prospěch uživatelů i průzkumových referentů. V rámci tohoto projektu se OHIM a národní úřady dohodly na společné praxi, která se týká otázky vlivu nedistinktivních prvků/prvků s nízkou rozlišovací způsobilostí označení a ochranných známek při posuzování pravděpodobnosti záměny (relativní důvody).

Celý dokument (pdf, 7,4 MB)

 

Projekt Konvergenčního programu CP 3 – Rozlišovací způsobilost – kombinované ochranné známky obsahující popisné/nedistinktivní slovní prvky reflektuje požadavek na zvyšování právní jistoty, transparentnosti a předvídatelnosti ve prospěch uživatelů i průzkumových referentů. V rámci tohoto projektu se OHIM a některé národní úřady dohodly na společné praxi, která se týká posuzování rozlišovací způsobilosti kombinovaných ochranných známek s popisnými/nedistinktivními prvky.

Celý dokument (pdf, 2,5 MB)

 

V zájmu usnadnění provedení nové Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 ze dne 16. prosince 2015, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách, a posílení jejího dopadu na harmonizaci, úřad EUIPO a úřady duševního vlastnictví členských států zpracovaly dokument, jehož snahou je poskytnout souhrnné informace o druzích ochranných známek, jejich definicích a způsobech ztvárnění. Cílem této spolupráce je usnadnit předlegislativní sbližování a pomoci tak při implementaci nové směrnice o ochranných známkách se záměrem zlepšit právní jistotu, předvídatelnost a přístupnost pro uživatele.

Celý dokument (pdf, 530 kB)

Přehled akceptovaných elektronických formátů (pdf, 70 kB)

 

Úřady duševního vlastnictví EU se v rámci spolupráce v konvergenčním programu dohodly na společné praxi ohledně rozlišovací způsobilosti trojrozměrných ochranných známek (prostorových ochranných známek) obsahujících další slovní a/nebo obrazové prvky, pokud tvar sám o sobě postrádá rozlišovací způsobilost. Cílem programu je nastavit kritéria minimální rozlišovací způsobilosti těchto prostorových ochranných známek.

Společná praxe se týká posouzení celkové inherentní rozlišovací způsobilosti prostorových ochranných známek tvořených tvarem samotného výrobku, obaly nebo nádobami a jinými slovními či obrazovými prvky, které prostorová ochranná známka obsahuje v případech, kdy tvar sám o sobě postrádá rozlišovací způsobilost, a to v rámci průzkumu absolutních důvodů. 

Celý dokument (pdf, 3,2 MB)

 

Projekt Konvergenčního programu CP 8  Užívání ochranné známky v podobě, která se liší od podoby, ve které byla ochranná známka zapsána reflektuje požadavek na zvyšování právní jistoty, transparentnosti a předvídatelnosti ve prospěch uživatelů i průzkumových referentů. V rámci tohoto projektu se EUIPO a národní úřady (zapojené do tohoto projektu) dohodly na společné praxi, která se týká posuzování užívání ochranné známky v podobě, která se liší od podoby, ve které byla ochranná známka zapsána. 

Celý dokument (pdf, 2,1 MB)

 

Úřady duševního vlastnictví EU se v rámci spolupráce v konvergenčním programu dohodly na společné praxi ohledně nových druhů ochranných známek (průzkumu formálních náležitostí a důvodů pro zamítnutí). Cílem společné praxe je poskytnout pokyny k průzkumu formálních náležitostí a důvodů pro zamítnutí a/nebo prohlášení neplatnosti nových druhů ochranných známek, konkrétně pak zvukových, pohybových, multimediálních a holografických ochranných známek a nových způsobů jejich vyjádření.

Společná praxe zahrnuje průzkum formálních náležitostí a důvodů pro zamítnutí a/nebo prohlášení neplatnosti nových druhů ochranných známek se zohledněním dopadu odstranění požadavku na grafické vyjádření ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 ze dne 16. prosince 2015, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (směrnice o ochranných známkách).

Celý dokument (pdf, 2,4 MB)