3. července 2021
Ladislav Jakl se narodil 27. května 1933. Život přináší náhody: dne 27. května, jen v roce 1919, byl přijat zákon, kterým byl založen československý Patentový úřad.
Do tohoto úřadu, jehož název se v průběhu let měnil, Ladislav Jakl nastoupil v roce 1957, po praxi ve vývoji konstrukce letadel. Začínal jako průzkumový patentový inženýr v oboru letadel, lodí a elektrického svařování. Zapracoval se rychle. Po dvou letech mu již byli svěřováni k aprobaci nově přijímaní inženýři. V první polovině šedesátých let přijal nabídku stát se stálým předsedou rozkladových komisí.
Právě při práci v rozkladové komisí pociťoval potřebu doplnit si vzdělání v oblasti práva a ekonomie. Začal dálkové studium vědecké aspirantury, avšak těsně před dokončením byla jeho aspirantura z politických důvodů na neurčitou dobu přerušena. Psal se rok 1969 a dostalo se mu dalšího příkoří - stejně jako řada spolupracovníků, byl i on nucen z úřadu odejít.
Ačkoli přístup do úřadu mu byl po roce 1970 zakazován, patentařiny se nevzdal. Získal místo v patentovém středisku Českého vysokého učení technického a úspěšně zastupoval tvůrčí pracovníky českých vysokých škol. Po roce 1975 mu bylo umožněno přednášet otázky logických postupů při práci s vynálezy a průmyslovými vzory v rámci postgraduálního studia na tehdejší Vysoké škole technické v Bratislavě.
Do úřadu se vrátil v roce 1990 jako jeho předseda. Funkci vykonával až do konce roku 1998. Jeho hlavním úkolem bylo přebudovat systém právní ochrany průmyslového vlastnictví tak, aby vyhovoval tržnímu hospodářství a byl přizpůsoben systému právní ochrany ve vyspělém světě. Zpracováním a vydáním zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, zákonů o patentových zástupcích, o ochraně polovodičových topografií, o užitných vzorech a o ochranných známkách nastartoval návrat sytému k jeho kořenům. Dalším úkolem bylo vybudovat nové sídlo úřadu a uskutečnit práce spojené s rozdělením Československa na dva samostatné státy.
V následujících letech, již v čele českého Úřadu průmyslového vlastnictví, řídil přípravu připojení České republiky k Úmluvě o udělování evropských patentů a legislativní práce spojené s přístupem k Evropské unii. Šlo zejména o revizi dosud platných předpisů na ochranu průmyslového vlastnictví a jejich uvedení do souladu s legislativou Evropské unie. Věnoval se rozvoji vztahů České republiky se Světovou organizací duševního vlastnictví.
Když se koncem roku 1998 rozhodl z úřadu odejít, byly již přijaty moderní zákony na ochranu průmyslového vlastnictví. Česká republika byla přizvána k přistoupení k Úmluvě o udělování evropských patentů.
Samostatnou kapitolu vztahu Ladislava Jakla k úřadu tvoří jeho pedagogické aktivity. Byl u toho, když se koncem roku 1962 zpracovávaly první osnovy výuky pro Institut průmyslově právní výchovy. Byl mu svěřen úkol připravit výuku předmětu „Výklad československých předpisů o vynálezech“ a vytvořit k tomu účelu učebnici. Ta pak byla opakovaně vydávána, naposledy v roce 1968. V roce 1967 vyšla jeho první sbírka konečných rozhodnutí ve věcech vynálezů. Působení na Institutu mu bylo po roce 1968 znemožněno. Nabyté zkušenosti však nastartovaly jeho bohatou publikační a pedagogickou činnost v dalších letech.
Po roce 1990 na výuku v Institutu průmyslově právní výchovy navázal, zároveň již problematiku právní ochrany duševního vlastnictví přednášel na Vysoké škole ekonomické v Praze a později na Metropolitní univerzitě Praha, kterou pomáhal zakládat. Byl jejím prorektorem, vedoucím katedry, místopředsedou správní rady a členem vědecké rady. Podařilo se mu akreditovat unikátní bakalářský studijní obor „Průmyslové vlastnictví“, později i magisterský studijní obor „Mezinárodní a regionální vztahy v průmyslovém vlastnictví“ a studium doktorandské. Na škole působil až do roku 2021.
Prof. Ing. Ladislav Jakl, CSc. se zasloužil o rozvoj systému ochrany průmyslového vlastnictví.
Čest jeho památce!